Jak pracovat se stezkou

Co mě vlastně čeká:

Celý stupeň skautské stezky (neboli řečí našeho dobrodružného světa „Cesta jedním z živlů“) se skládá z 27 bodů rozdělených do 6 oblastí. Tyto body popisují, v čem by ses měl/a rozvíjet, abys byl/a připraven/a na život v dnešním světě. Aby byl celý stupeň dokončen, je třeba splnit všechny body stezky.

Jak splním bod stezky

Pro splnění bodu je potřeba uskutečnit několik aktivit (jednu až tři). Některé z nich jsou předem dané, poznáš je podle zvýraznění tučným písmem. Tyto zadané aktivity musíš splnit. Většina z aktivit je ale volitelná a je hlavně na tobě, pro kterou aktivitu se rozhodneš.

Výběr aktivity

Aktivity si vybírej tak, aby úkol, který si zvolíš, byl pro tebe zajímavý a přinesl ti něco nového. Nevybírej si aktivity, které už dobře ovládáš a které ti nic nového nepřinesou. Nevybírej si ani extrémně těžké aktivity, na kterých bys zbytečně ztroskotal/a.

Vybírej si prostě tak, aby tě to bavilo a současně aby tě to posunulo na tvé skautské cestě. S výběrem správné aktivity ti může pomoci tvůj rádce/rádkyně nebo vedoucí.

Úprava nebo vytvoření nové aktivity

Aktivitu, kterou chceš plnit, si můžeš vybrat z bohaté nabídky. Současně si ji ale můžeš přizpůsobit nebo i vytvořit novou tak, aby více odpovídala tvým možnostem a zkušenostem. V případě, že si aktivitu sám/sama navrhuješ nebo výrazněji upravuješ, je nutné poradit se s vedoucím.

Co dělat s vybranou aktivitou

Aktivitu, pro kterou ses rozhodl/a, vepiš do záznamového políčka. Nemusíš ji celou opisovat, stačí krátce pár slovy popsat, o jakou aktivitu se jedná. Poté si určíš dvě osoby, které budou splnění aktivity hodnotit (kromě tebe samotného).

Kdo bude hodnotit

Jednotlivé aktivity budou hodnotit někteří z těchto lidí:

• Ty sám = ty sám/sama musíš dokázat říct, zda si aktivitu splnil/a

• Rádce = rádce/rádkyně tvojí družiny. Pokud vedeš družinu, můžeš požádat o hodnocení jiného rádce/rádkyni z oddílu

• Vedoucí = vůdce tvého oddílu nebo jiný člen vedení oddílu

• Kamarád = tobě blízký člověk z oddílu nebo mimo něj. Pozor, není to každý tvůj

• známý, tvůj kamarád tě musí dobře znát

• roDina = někdo z tvojí rodiny, např. rodiče, sourozenec nebo prarodiče

• Odborník = dospělý odborník na některou oblast, např. trenér, učitel, kněz

Jak si vyberu, kdo bude aktivitu hodnotit

Než začneš plnit vybranou aktivitu, určíš si, kdo bude splnění aktivity hodnotit. Vždy to budeš ty a dva lidé, které si vybereš z nabídky v předchozím odstavci. Alespoň jeden z těchto dvou lidí musí být z tvého oddílu či střediska. Konkrétní jména těchto vybraných lidi si předepíšeš do kolonek u aktivity.

U některých aktivit jsou někteří lidé pro hodnocení nevhodní, tuto poznámku nalezneš u nabídky aktivit ve formě přeškrtnutého písmene, a je nutné ji samozřejmě dodržet.

Určené osoby je vhodné upozornit na tvůj výběr, aby si mohly všímat plnění tvé aktivity a mohly ti pak podat dobrou zpětnou vazbu. Výběr osob, které ti budou aktivity potvrzovat, je nutné konzultovat s rádcem/rádkyní nebo vedoucím.

Vyjádření ostatních

Jakmile budeš přesvědčen o tom, že máš aktivitu splněnou, zaznačíš si to do stezky (podpisem v kolonce „já“). Potom ti osoby, které sis vybral/a, pomohou zhodnotit, jak se ti při aktivitě dařilo, zda se ti podle nich povedlo zlepšit se v dané oblasti osobního rozvoje. Souhlasí-li s tím, jak jsi aktivitu splnil/a, připojí svůj podpis do kolonky s předepsaným jménem.

Mám splněno!

Pokud plníš Cestu Země a Cestu Vody, bod budeš mít splněný po získání tří podpisů – tvého a dalších dvou vybraných osob (není-li ve vašem oddíle stanoveno jinak). Pokud už plníš Cestu Vzduchu a Cestu Ohně, bude to trochu složitější. Konečné rozhodnutí, že je bod splněn (tedy že aktivita byla dobře provedena), bude na tobě. Ze dvou lidí, které sis vybral, totiž nemusí jeden člověk souhlasit. Nicméně i přesto máš právo rozhodnout se, jestli potřebuješ aktivitu doplnit nebo jestli ji i přes tento jeden nesouhlas považuješ za dostatečně splněnou.

Svůj konečný souhlas zaznamenáš druhým podpisem v kolonce „já“.

Výběr a označení cesty (stupně)

Cestu, kterou budeš plnit, si vybereš se svým vůdcem po splnění Nováčka nebo po svém rozhodnutí začít se věnovat stezce. Pokud zahajuješ nějakou cestu bez projití předchozích stupňů (např. jsi-li nováček ve starším věku), je potřeba splnit nástupní bod „Můj začátek“.

Kdo před aktuální cestou plnil předchozí stupně, může tento bod vynechat. Jako označení cesty, kterou plníš, získáváš nášivku daného stupně (ve tvaru krystalu v barvě stupně), kterou si můžeš našít na kroj.

Po splnění posledního stupně (Cesta Ohně) získáš ještě symbol bílého krystalu na důkaz dokončení stupně, který celý znak uzavře. Cesty na sebe navazují v tomto pořadí:

1) Cesta Země

2) Cesta Vody

3) Cesta Vzduchu

4) Cesta Ohně

Aktivity ostatních stupňů

Pokud si plníš Cestu Země, můžeš současně plnit i aktivity z následujícího stupně, tj. z Cesty Vody. Cestu Vody ale můžeš dokončit až po splnění Cesty Země. Pokud jsi začínal stezku až od Cesty Vody, pak samozřejmě tento požadavek na splněnou Cestu Země před dokončením Cesty Vody není. Totéž platí pro Cestu Vzduchu a Cestu Ohně.

Opakování aktivit

Pokud se v jiném bodě stezky téhož stupně opakuje stejná (či velmi podobná) aktivita, je možné ji uznat pro oba body. Pokud se opakuje stejná aktivita v různých stupních, je nutné aktivitu znovu uskutečnit.

Aktivity stezky v programu oddílu

Některé aktivity zařadí vedení tvého oddílu do programu schůzek nebo výprav i bez tvého výběru ve stezce. Pokud po splnění této aktivity cítíš její přínos pro svůj rozvoj v daném bodě a aktivita se konala v nedávné době, můžeš si ji dodatečně zvolit a vybrat osoby, které ti pomohou aktivitu zhodnotit.

Co za to:

To nejdůležitější je změna, která se stane s tebou: přiblížíš se k tomu být člověkem, jenž dobře obstojí v dnešním světě. Kromě tohoto hlavního přínosu získáš ještě několik drobných výhod:

1. Pokud se ti podaří splnit celý bod stezky (tj. všechny vybrané aktivity tohoto bodu), například Fyzická zdatnost:

• můžeš svého vedoucího požádat o vydání karty do skautské karetní hry Sacculus, 2) Pokud se ti podaří dokončit oblast stezky (tj. všechny body v jedné ze šesti oblastí, např. Kdo jsem):

3) Pokud se ti podaří splnit celou cestu (tj. všech 27 bodů):

• můžeš se pokusit o splnění jedné z výzev, které máš pro tuto cestu na výběr

• získáš stezku a nášivku dalšího stupně

Praktický život

Dokážu se o sebe postarat, nečekám, že za mě vše bude řešit maminka nebo vedoucí. Ve světě se prostě neztratím a umím si poradit v každé situaci. Nepotřebuji, aby mě pořád někdo vodil za ručičku.

Konečně se mu podařilo zapálit oheň a teď se fascinovaně díval do plamenů. První den poté, co opustil rodnou vesnici, se utábořil na mýtině v lese a rozdělal oheň. Jakmile plameny bezpečně plápolaly, natáhl se k brašně a vyndal jídlo, které si s sebou vzal. Maso položil na kámen kousek od ohně, vyndal nůž a uřízl krajíc chleba. Po večeři si lehl k ohni a zabalil se do přikrývek. Uvázaný kůň nedaleko potichu frkal. Uplynul první den, kdy měl svůj život jen ve svých rukou.

Po celou dobu tábora si budu udržovat pořádek a přehled ve svém stanu.	D O
Budu si udržovat své oblečení a boty čisté a srovnané, budu si čistit a ošetřovat zablácené boty, přišiji si utržený knoflík.
Pravidelně si budu uklízet ve svém pokoji (luxování, utírání prachu, úklid věcí, vynášení koše atd.).	K O
Dodržuji základní hygienické návyky (čištění zubů, umývání rukou, mytí těla atd.).
Bez dohledu dospělého dojedu na určené místo pomocí veřejné dopravy.
Koupím pro družinu jízdenku na vlak nebo autobus.	D O
Zjistím (vůdcem/vůdkyní) zadanou informaci pomocí telefonického rozhovoru od dospělého člověka, kterého znám.

Pokud si chci lépe poradit v každodenním životě, splním z každé skupiny jednu aktivitu, kterou si určím.

Buď připraven

Krize! Může přijít kdykoli a kdekoli. Vím, co je to krizová situace a jak se v ní správně chovat. Umím si poradit, protože vím, jak přivolat pomoc. Dokážu zachovat chladnou hlavu. Umím se pohybovat v neznámém prostředí (například hory, les, město).

Někde v lese zavyl osamělý vlk a jeden z koňů se začal plašit. Mladík v jeho sedle se ho snažil uklidnit, ale kůň se zpěněnou tlamou běžel po lesní pěšině dál. Najednou se za zatáčkou vynořila větev a srazila ho ze sedla. Měl štěstí, dopadl docela dobře. Když se ale pokusil vstát, se sténáním klesl zpět. Jednu nohu měl zlomenou. Ozvaly se zvuky kopyt a dívka, kterou doprovázel, u něj zastavila, seskočila na zem a po pár slovech pochopila, co se stalo. Neváhala, donesla z lesa dvě větve, utrhla z lemu sukně několik pruhů a použila to vše pro provizorní dlahu.

Vyzkouším si správné přivolání první pomoci (simulovaný telefonát s operátorem).	K
Prakticky ošetřím základní zranění: krvácení, popálenina, zlomenina, klíště.	K
Naleznu na mapě svoji pozici (na turistické značce nebo na ulici).
Správně se obléknu do extrémních podmínek: horko, mokro, zima.	K
Vím, kam a jak se obrátit v případě, že se stanu svědkem dopravní nehody, zločinu nebo mě okradou či napadnou.	K
Nakreslím plánek místa, na kterém se právě nacházím.
Projdu čtyři cesty v internetové hře Buď připraven (www.budpripraven.cz).

Pokud si chci umět poradit v krizových situacích, splním dvě vyznačené aktivity a jednu další, kterou si určím.

Fyzická zdatnost

Moje tělo dokáže spoustu věcí. Není to však jen tak. Aby bylo ohebné, pevné a pružné, musím se o něj pravidelně starat: udržovat ho a trénovat. Proto se nebojím pohybu.

Plně se soustředila na své tělo. Vnímala hluboké nádechy a vzduch, který jí proudil plícemi. Uvědomovala si, že pokud ji její pronásledovatelé dostihnou, dostane se do mnohem větších potíží. Sice je neviděla, ale věděla, že jsou tam někde za ní. Bylo jich mnoho, ale i tak dokázala díky svému zocelenému tělu zvyšovat svůj náskok. Náhle les skončil vysokou skalní stěnou, která se rozkládala nalevo i napravo. Zastavila se a naslouchala. Byli nejen za ní, ale slyšela jejich vítězoslavný křik i ze stran. Mysleli si, že ji mají v pasti. Neváhala ani chvíli a začala lézt na stěnu. Nedalo jí to příliš práce a brzy byla nahoře. Věděla, že jim unikla.

Uplavu bez přestávky 50 metrů.
Mám alespoň 30 minut aktivního pohybu denně.
Ujedu na kole během jednoho dne alespoň 40 kilometrů.
Pravidelně se ráno otužuji.

Pokud chci mít lepší fyzičku, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Hledání řešení

Nemusím být chodící encyklopedie. Důležité je, že umím najít informace, které zrovna potřebuji. Dovedu určit, které informace jsou důležité, a které ne.

Vévoda se posadil na židli u krbu a ještě jednou vzal do ruky pergamen, který náhodou před týdnem objevil v jedné z prastarých knih z hradní knihovny.

Písmo bylo trochu zastaralé, ale neměl problém přečíst každé písmenko. Slova mu však nepřipomínala žádný jazyk, který kdy četl nebo slyšel. Už chtěl papír odložit, když si všiml něčeho podivného na okraji pergamenu, co se po bedlivém zkoumání ukázalo být klíčem k celému textu. Vzal čistý papír a začal přepisovat slova, která v textu najednou viděl. Nakonec si vyluštěnou zprávu ještě jednou přečetl. Užasl, když zjistil, že popisuje cestu k pokladu ukrytému v hradním sklepení.

Prokážu, že znám druhy osobních údajů, které se dají zneužít. Vím, že se proto nemají běžně nikomu poskytovat.
Vyhledám alespoň pět odpovědí na neznámé otázky s využitím tištěných encyklopedií, atlasů a slovníků.
Pomocí atlasů určím souhvězdí, rostlinu či živočicha. Uvařím pro družinu či rodinu nové jídlo podle kuchařky (najdu si recept a podle něj nakoupím).
Vyhledám ve slovníku cizích slov významy alespoň pěti slov, které neznám.

Pokud chci dokázat vyhledávat informace a řešit problémy, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Vyjadřování

I když vím, že mluvit před lidmi je těžké, nenechám se odradit trémou a dokážu posluchačům sdělit, oč mi jde.

„Já vím, že to zní šíleně, ale poslouchejte, co vám říkám!“ Několik dobrodruhů lhostejně zvedlo oči od stolu. „Je to možná nebezpečné, jo, možná se něco nepovede. A je pravda, že se toho může pokazit spousta, ale přece všichni toužíte po dobrodružství. Nebo ne?“ Vysoká bojovnice sedící naproti ní se ironicky usmála, v jejím životě bylo dobrodružství někdy až moc. „Podívejte,“ naklonila se k nim, aby trochu zvýšila napětí, „když to vyjde, budeme slavní. A nejen to, když to vyjde, budeme bohatí. Velice bohatí.“ Tentokrát zvedli hlavu se zájmem. V některých očích se objevil svit. Věděla, že má vyhráno.

Vymyslím reklamu (plakát, letáček…) na družinovou nebo oddílovou akci, a tím na ni nalákám co nejvíce lidí.	D O
Napíšu článek do oddílového časopisu.	D O
Vysvětlím pravidla hry ostatním členům oddílu/družiny.	D O
Zlepším se při vystupování před ostatními v oddílu i ve škole.	D O
Představím svůj koníček nebo zájem ostatním členům družiny.	D O

Pokud se chci zlepšit v prezentování a vyjadřování se, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Zručnost

Není to jen tak, vytvořit něco užitečného nebo pěkného. Chce to trochu cviku i píle. Proto zkouším vytvářet různé věci, a rozvíjet tak svou všestrannost a nápaditost. Umím použít vhodné nástroje.

Dívka potěžkala sekeru v ruce. Pak se zhluboka nadechla a začala kácet stromek. Jakmile kmen padl k zemi, odsekla z něj asi dvoumetrový kus. Celý následující den strávila prací s malou sekerkou, kdy kmínek tvarovala nahrubo. Pak konečně odložila sekeru a vzala svůj nůž. Tři dny trpělivě vyřezávala a pečlivě při tom rozmýšlela každý pohyb rukou. Se vzrůstající radostí pozorovala, jak se pod jejími zručnými řezy vylupuje ze dřeva potřebný tvar. Nakonec se postavila, prohlédla si svůj výtvor a vyndala z váčku u pasu předem připravenou tětivu. S napnutým lukem se otočila ke svému mistrovi, který ji bez jediného pohybu pozoroval. „Vyrobila jsem svůj první luk, mistře. Můžu se stát hraničářkou!“ Mistr nic neřekl, jen vstal a povzbudivě se na ni usmál.

Na výpravy si správně sbalím batoh. Dokážu si sbalit věci podle seznamu.	K
Vyrobím jednu věc z oblasti, která mě zajímá.
Libovolnými prostředky se pokusím výtvarně ztvárnit vybraný námět (obrázek, video, hudba, fotografie ...).
Vyzkouším si novou výtvarnou nebo rukodělnou techniku (např. plstění vlny, malování na sklo, mramorování, batikování, odlévání stop…).
Vyrobím si obal (pytlíček, krabičku…) na kamínky do hry Sacculus.
Umím uvázat turbánek.

Pokud se chci zlepšit v manuální zručnosti, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Můj oddíl

Každý oddíl je jedinečný, ať už rituály a zvyky, nebo programem, který dělá. Může to být vodáctví, turistika, outdoor, křesťanské zaměření a mnohé další. Aby bylo možné rozvíjet toto zaměření oddílu, jsou k tomu potřeba speciální dovednosti a znalosti typické pro ten který oddíl. Proto má každý oddíl možnost připravit svoji nabídku aktivit, které je možné plnit, aby se tyto dovednosti mohly rozvíjet.

Pokud se chci zlepšit v dovednostech typických pro náš oddíl, splním si 1-4 aktivity z oddílové nabídky (počet stanovuje oddíl)

Já a můj život

Jsem rád/a na světě, i když život není vždycky snadný. Vím, že můj život má velikou cenu. Jsem totiž člověkem s jedinečným posláním. Aby se mi dařilo ho svým životem uskutečňovat, potřebuji radostné a chápavé srdce, schopné naslouchat a vnímat krásu.

Dlouhý šedohnědý hábit dcery bývalého krále vyvolával v lidech okolo udivené pohledy, ale také respekt. Ona se však nedívala nalevo ani napravo a bez zaváhání šla dál. Část města, kterou procházela, byla velice zchátralá a plná lidí, kteří se živili krádežemi nebo něčím ještě horším. Došla k polorozpadlému domu a vstoupila dovnitř. V jedné z místností našla asi desetiletého chlapce. Stačilo pár vět a následoval ji ven. S někým takovým se ještě nesetkal. Byl to sice zlodějíček a příležitostný kapsář, ale ona věděla, že každý člověk je v jádru dobrý. Když mu v klášteře dají lásku a vzdělání, zachrání ho.

Zlepším se ve schopnosti tiše se soustředit na to, jak na mě působí věci a lidé kolem mě. Tomu, kdo mi to potvrdí, vysvětlím, jak jsem to své zlepšení poznal.	K
Zlepším se ve schopnosti přemáhat svoje špatné nálady a rozmrzelosti. Za měsíc mi to potvrdí nějaký blízký dospělý a někdo z kamarádů.
Vysvětlím svým vrstevníkům, jak chápu bod zákona „Skaut/skautka je veselé mysli“.	D
Ukážu na dvou konkrétních příkladech, jak i pohádka může být pravdivá.	K
Přečtu si tři bajky a zapíšu si, jaké z nich plyne ponaučení.	K
Vyberu pět věcí (předmět, hudební skladbu, píseň, obraz apod.), které se mi líbí, a pět, které se mi nelíbí. Pokusím se zjistit, proč se mi ty první líbí a ty druhé ne.	K
Připravím na výpravě či na táboře stezku, na níž bude alespoň pět pozoruhodných či krásných přírodních detailů.	D

Pokud chci více rozumět sobě a svému životu, splním jednu vyznačenouaktivitu a jednu další, kterou si určím.

Moje svědomí

Skutečně chci žít podle skautského slibu a zákona. Rozumím tomu, proč je takový život správný. Proto se snažím poslouchat své svědomí, které mi pomáhá rozlišit, co je správné, a co ne. Chci být spolehlivý/á a statečný/á, obstojím pak i v těžkých situacích. Chci být pro druhé správným kamarádem/kamarádkou. Pokouším se o to nejen v oddíle, ale i mimo něj.

Rychle se schovala do nejbližší uličky a otevřela dlaň. Ležel na ní nádherný zlatý prstýnek s diamantem, který sklouzl té krásné paní z prstu, když projížděla v kočáře městem. Dívka si toho všimla a okamžitě ho sebrala. Teď si prstýnek nasadila. Byl jí trochu velký, ale připadala si jako princezna. Napadlo ji, že ho dá tatínkovi, a ten za něj nakoupí spoustu jídla a možná i nějakou dřevěnou panenku pro ni. Pak si vzpomněla na tu paní a uvědomila si, že prstýnek jistě měla ráda a že určitě bude smutná, až zjistí, že ho nemá. Rozběhla se proto za kočárem, který jel pomalu, a brzy ho dostihla. Beze slova podala šperk oknem a rychle zmizela

v davu. Doma řekla otci: „Našla jsem prsten, co spadl krásné paní z prstu. Chtěla jsem si ho nejdřív nechat, ale pak jsem jí ho vrátila.“ A on jí řekl: „Jsem rád, že jsi tak jednala. Hanbou bych se propadl, kdybys ten prsten nevrátila. Naším bohatstvím je naše čest.“

Rozumím skautskému slibu a zákonu.	K
Když něco slíbím, zaznamenám si, zda jsem to splnil/a a jestli se na mě dá spolehnout (v období, které si určím).
Alespoň ve třech situacích, na které se pamatuji a o kterých dovedu vyprávět, dokážu uznat před ostatními svou chybu a najít v ní poučení pro příště.
Zjistím, z čeho mám nejčastěji strach, a předložím záznam o tom, jak se mi jej během měsíce dařilo překonávat.	R K
Svoje osobní, skautské i školní záležitosti si udržuji v pořádku.	K
Alespoň u tří příběhů (z knihy, filmu, rozhlasu apod.) posoudím, kdy se postavy příběhu chovají dobře a kdy špatně.	K
Alespoň měsíc se snažím dodržovat svůj vlastní „Modrý život“, na jehož pravidlech se dohodnu se svým rádcem/rádkyní (s rodiči, vůdcem/vůdkyní, duchovním, učitelem apod.) tak, aby se co nejvíc zaměřoval na to, v čem se potřebuji zlepšit.	K

Pokud chci pokročit ve svém mravním jednání, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Osobní rozvoj

Dovedu se zamyslet nad tím, kým chci v životě být, čeho chci dosáhnout a co proto musím udělat. Nedovolím vlastní lenosti, aby mi řídila život. I když se mi někdy nechce dělat spoustu věcí, přemůžu se, protože vím, že jsou důležité. Baví mě vymýšlet správná a účinná řešení problémů.

Stříbrný svit měsíce osvětloval malou mýtinu a zaháněl tak tmu, která panovala v lese okolo. Mladá potulná zpěvačka si pohodlně sedla a upravila si za zády deku, aby ji netlačil velký kámen, o který se opírala. Chvíli se zamyšleně dívala na hvězdy, pak vzala do ruky lyru a začala hrát. Vzpomínala, jak se včera setkala s nejslavnějším trubadúrem své doby. V duchu si představila písně, které mistr hrál, a pokusila se ho napodobit. Nešlo to. Prsty se jí zapletly a lyra vydala nepěkný zvuk. Zkusila to znovu a pomaleji a znovu… Konečně to bylo lepší. Usmála se. Měsíc dávno zapadl za stromy a mýtina se utopila ve tmě, ale údolím byly stále slyšet tóny dívčiny lyry.

Zamyslím se nad tím, co v životě dělám a není to zdravé, hospodárné nebo prospěšné. K tomu, abych to zlepšil, si vyberu jednu z následujících aktivit (nelze plnit na táboře a na dovolené): 14 dní nebudu koukat na televizi měsíc nebudu jíst sladkosti a „dobrůtky“ (chipsy, popcorn, čokolády...) 14 dní nebudu hrát počítačové hry (počítá se i Playstation, Game boy...) měsíc nebudu používat výtah a jezdící schody	K
Připravím část programu družinové schůzky, a pak si s rádcem/rádkyní nebo vůdcem/vůdkyní promluvím o tom, co se povedlo, co ne nebo kde jsem udělal/a chybu.	D
Vyberu si jeden svůj nedostatek (např. lenost) a měsíc budu sledovat, jak na druhé nebo na mě působí, když tenhle nedostatek zvládnu, a když naopak ne. O průběhu podám na závěr zprávu někomu, komu důvěřuji.	K
Nechám si od vůdce/vůdkyně, učitele nebo jiného dospělého doporučit knihu, která by pro mě mohla být přínosná. Přečtu si ji a promluvím si o ní s tím, kdo mi knihu doporučil.	R K
Navštívím divadelní představení, koncert nebo výstavu a o svém zážitku napíšu krátký článek nebo o něm povím družině.

Pokud chci přispět ke svému osobnímu rozvoji, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Lidé a vztahy

Chci plnit svůj slib, že budu věrně v každé době sloužit nejvyšší Lásce. Právě to tady můžu ukázat. Nejdůležitější v té službě je být správným kamarádem všem, kteří o mé kamarádství stojí. Dodržování pravidel je nutné nejen v každé hře, ale i v každém správném kamarádství a vůbec mezi lidmi, kteří se chtějí mít rádi.

Erital se zájmem zvedl hlavu a začal vnímat rozhovor. Profesor měl právě u tabule Mustafu, studenta z Arábie, jediného cizince na škole. Jeho otec byl vyslanec na královském dvoře. Mladík nejenom že měl snědou kůži, ale navíc neuměl moc dobře mluvit královským jazykem. Studenti i profesoři se mu smáli za jeho lámanou řeč.Profesor Mustafu s výsměšnými slovy poslal sednout. Hodina skončila a studenti se vyhrnuli pryč ze třídy. Jen chlapec z Arábie si pomalu balil věci. Tvářil se nešťastně. Erital ho chvíli pozoroval. Mustafa zde byl jako opuštěný trosečník na moři, který zatím marně vysílá své SOS. Zoufale potřeboval kamaráda. Dokáže jím být Erital? Nevěděl, ale v tu chvíli mu přišlo, že není nic důležitějšího, než aby to dokázal.

Dokážu, že si cením lidí a vztahů s nimi: během dvou měsíců budu lidi kolem sebe poznávat a přispívat k přátelské atmosféře. Výsledek sdělím vůdci/vůdkyni.
Během nějaké oddílové akce se pokusím tajně někomu pomáhat a dělat radost (viz např. hra „Skřítci“ – www.hranostaj.cz).	R
Alespoň na třech konkrétních příkladech z poslední doby dokážu, že umím snést něco nepříjemného, když je to pro dobro druhých, nebo jim pomoci v něčem, do čeho se mi nechce.
Dva týdny si budu zvlášť všímat, jestli někomu v mém okolí (oddíl, škola, rodina...) není smutno nebo jinak zle. Pokud si toho všimnu, budu se mu/jí snažit pomoci a potěšit ho/ji.
Najdu aspoň 10 písniček, knížek nebo filmů, které jsou o dobrém přátelství.	K

Pokud chci lépe poznat hodnotu lidí a vztahů, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Moje vztahy

V tomto bodě mám ukázat, že o kamarádství nejen pěkně mluvím, ale také se o něj opravdu snažím. Chci se učit důvěře, i když vím, že mě někdy mohou druzí zklamat. To, že jsou kluci a děvčata různí, je bezva, i když jsou s tím někdy potíže. Nechci kazit kamarádské prostředí kolem sebe pomluvami a hrubým nebo sprostým jednáním.

Na toho si dávej pozor, je to syn Dalistarského knížete, o jejich zemi se říká, že je plná čarodějů. I on prý čaruje.“ Zašeptal mu do ucha Korton, právě když kolem nich tento chlapec přešel. Dalistarské knížectví opravdu nemělo v království moc dobrou pověst. Jenomže Vojena, syna Dalistarského knížete, přece znal dobře. Kolik her už spolu absolvovali? Kolik soubojů spolu svedli? A nepomohl mu už Vojen stokrát v různých potížích? A tak se obrátil ke Kortonovi, kterému ostatně přezdívali Svárlivec, protože neustále vymýšlel nějaké pletichy, a pevně mu opáčil: „Vojena znám. Je to můj kamarád. Dobrý kamarád, abys věděl. Pozor si budu dávat. Ale na tebe, Kortone, abych nakonec nenaletěl tvým pomluvám a neubližoval druhým tak, jak to děláš ty!“

Sepíšu si všechny svoje dosavadní kamarády a kamarádky a u každého se pokusím zjistit, čím jsem k našemu kamarádství přispíval/a já a čím ten druhý, případně proč naše kamarádství skončilo. S výsledkem seznámím dospělého, kterému důvěřuji.	R K
Když nebudu stíhat, co jsem slíbil, omluvím se. Vím, proč je to důležité.	K
Vyzkoumám, s kým se (ve třídě, v oddíle) v současné době víc kamarádím – jestli jsou to více kluci, nebo spíše holky – a pokusím se zjistit proč. S výsledkem seznámím dospělého, kterému důvěřuji.	R K
Zjistím, kde mi nejvíce utíkají sprostá slova (škola, parta, oddíl…). Pokusím se v tomto prostředí v průběhu 14 dní zlepšit. S výsledkem seznámím svou družinu.
Zjistím, co je to puberta a jaké má důsledky. Proberu to pak v rozhovoru s dospělým, kterému důvěřuji, nebo o tom vytvořím informační plakát, který vyvěsím v klubovně.	K
V situaci, ve které si nevím rady, dokážu požádat o pomoc (ve škole, družině, doma), což doložím aspoň na třech příkladech.
Po dohodě s vůdcem/vůdkyní nebo rodiči se zúčastním nějaké větší akce (závod, soutěž, výprava), na níž je nutná spolupráce kluků i holek.

Pokud chci rozvíjet svoje vztahy, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Komunikace mezi lidmi

Chci rozumět druhým, správně chápat, co mi sdělují. K tomu je třeba druhým naslouchat a snažit se pochopit, co si opravdu myslí a jak se cítí. Také já chci umět jasně vyjádřit, co mám na mysli, aby mi ostatní dobře rozuměli. A chci se učit řešit spory a konflikty správně.

Probudila se, až když jí paprsky tropického slunce začaly bodat do očí. Otevřela je a lekla se, když nad sebou spatřila černou tvář. Odkulila se trochu stranou a uvědomila si, že po ztroskotání lodi zůstala sama na opuštěném ostrově. Domorodec, který ji vystrašil, stál kousek od ní. Bylo mu také přibližně patnáct let, ale nevypadal hrozivě, spíš trošku zvědavě. Dívka domorodce pozdravila a zasmála se, když chlapec zkusil její pozdrav napodobit. Domorodec se na ni udiveně díval, pak se rozesmál taky. I když neuměli společně ani jedno slovo ze svých jazyků, smíchu rozuměli oba. Ještě že je takováhle řeč, které rozumějí všichni.

Zeptám se jednoho z rodičů, kamaráda a vůdce/vůdkyně oddílu, co se jim na mém jednání líbí a co naopak ne. O tom, co mi řeknou, budu přemýšlet.
Zlepším se v tom, abych druhým neskákal/a do řeči, což mi aspoň tři lidé potvrdí.
Vůdce/vůdkyně a jeden další člověk mi potvrdí, že když někomu ublížím, dokážu se mu omluvit.
Alespoň pětkrát vysvětlím své družině nebo oddílu hru nebo předám někomu instrukce tak, aby to bylo srozumitelné a vše proběhlo tak, jak má.	K
Pokusím se zjistit, kvůli čemu nejčastěji dochází v mém okolí (v družině, u nás doma nebo ve třídě) ke konfliktům, a o svém zjištění si promluvím s vůdcem/vůdkyní nebo jiným dospělým, kterému důvěřuji.	K
Spolu s rádcem/rádkyní (vůdcem/vůdkyní, rodičem) si pro sebe vymyslím trénink pozornosti a naslouchání.	K

Pokud se chci zlepšit v komunikaci mezi lidmi, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Moje pomoc druhým

Vím, jaké to je, mít problémy, cítit se sám/a a potřebovat něčí radu a pomoc. Kolem nás je spousta lidí, kteří potřebují pomoc. I mou pomoc. Proto je důležité, abych dokázal/a poznat, když někdo moji pomoc potřebuje, a abych mu také opravdu pomoci dokázal/a.

Otec přišel domů a hned ve dveřích poděkoval nejstaršímu synovi za uklizený dvůr. Ten se na něj podíval překvapeně, protože byl celý den v lese, kde chystal dříví na zimu. Oba se otočili na maminku, ale ta odmítavě zavrtěla hlavou a vesele odpověděla, že to byli nejspíš domácí skřítci. Pak všechny popohnala, aby mohla na stůl začít dávat večeři. Nejmladší dcera se spokojeně usmívala, měla radost, že ostatní jsou rádi za uklizený dvůr. Slíbila si, že si nehrála na dobrého skřítka naposled.

Budu si všímat drobných potřeb druhých (podržím dveře, podám předmět, přinesu něco z vedlejší místnosti...) a budu na ně vhodně reagovat.
Společně s družinou se zúčastním nějaké dobrovolné pomoci potřebným (návštěva domova důchodců, sbírka pro psí útulek, zábavné odpoledne pro dětský domov ...).
Vyrobím s družinou dárky pro obyvatele domova důchodců (nebo děti z dětského domova) a předáme jim je k Vánocům (nebo Velikonocům či jiné příležitosti).
Zúčastním se roznášení Betlémského světýlka.
Alespoň měsíc si povedu přehled o tom, s jakými žádostmi o pomoc se na mě druzí obraceli, a jestli jsem jim opravdu dokázal pomoci.

Pokud chci dokázat pomáhat druhým, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Moje rodina

Mám rád svoje rodiče a sourozence a uvědomuji si, co to znamená mít domov. Vím, jak mohu v rodině pomáhat, a snažím se, aby nám bylo spolu dobře.

Už se velice těšila na tancovačku, která bude za několik dní na návsi. Matka ji poslala na půdu podívat se do truhly po látce na nové šaty. Byla to velká černá bedna, a když ji otevřela, uviděla spoustu štůčků látek. Chvilku se v nich přehrabovala, až narazila na krásnou látku v barvě nebeské modře. Vzala ji do náruče, když v tom z ní něco vypadlo. Byla to nádherná zlacená spona. Sešla dolů, našla otce a sponu mu ukázala. Byl překvapený, když ji viděl. Pomalu s ní otáčel v ruce a vyprávěl, jak mu ji kdysi ukazoval jeho otec. Byla to spona, kterou kdysi dávno dostal jeho dědeček za to, že zachránil život samotnému králi.

Poprosím rodiče, babičku, dědečka, aby si se mnou povídali o svém dětství, ukázali mi staré rodinné fotky apod.	K O
Dokážu rodičům a prarodičům vysvětlit svoje názory a přání (do jakých kroužků chci chodit...).	K O
Vezmu si na starost nějaký úkol, se kterým budu rodičům doma pravidelně pomáhat (luxování v mém pokoji, vynášení koše, menší nákupy...), a budu se snažit, aby na mě bylo spolehnutí.	K O
Udělám radost svým rodičům tím, že jim připravím malé překvapení (dárek, vyzdobím stůl, nakreslím obrázek, udělám výrobek...).	O

Pokud chci být plnohodnotným členem rodiny, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Naše parta

Mám v družině, ve škole, i jinde kamarády/kamarádky, se kterými podnikáme společné akce, na jejichž vymýšlení a plánování se podílím. Když mám pocit, že to, co děláme, není správné, umím se ozvat. Zároveň ale umím vyslechnout názor kamarádů/kamarádek na své jednání a snažím se o něm přemýšlet.

Velitel vydal rozkaz, celá jednotka pobídla koně a rozjela se z kopce proti nepříteli. Na kraji bylo několik mladíků, kteří se účastnili výcviku dohromady a pro které to byla první velká bitva. Snažili se držet krok s ostatními rytíři, ale zároveň si hlídali své kamarády. Bylo pro ně důležité být se svými přáteli, nejednou si za tu chvilku navzájem zachránili život, když zastavili ránu mířící na někoho jiného. Najednou se pod jedním z nich podlomil kůň. Všichni okamžitě zastavili postup a obstoupili ho, aby ho chránili. Mezitím rytíři zahnali nepřítele na útěk. Bitva skončila. Užasle se na sebe dívali, někteří měli pár šrámů, ale jinak byli v pořádku. Společně se jim podařilo přečkat první boj.

Vyrazím se svými kamarády (ze školy, družiny...) na nějakou akci, kterou si sami naplánujeme (kino, divadlo, účast na sportovním klání...).	D O
Všímám si, zda v naší partě (v rámci družiny, třídy…) nestojí někdo stranou a pokud ano, snažím se s ním kamarádit .	D O
Budu sledovat, jakým činnostem se v družině/oddílu věnujeme, a dokážu popsat rádci/rádkyni nebo vůdci/vůdkyni, které z nich mě baví nebo nebaví a proč.	D O
Pro náš oddíl či družinu vymyslím zajímavou činnost na dlouhé chvíle, například při čekání na vlak.	D O
Převyprávím příhodu, kterou jsem zažil, a to tak, aby mému vyprávění ostatní se zájmem naslouchali.	D O
Sepíšu si, co se mi na naší partě (družině) líbí a proč.	O

Pokud chci lépe rozumět životu se svými vrstevníky, splním dvě aktivity, které si určím.

Družina jako tým

Bez ostatních bych toho nedokázal/a tolik, jako když pracuji v týmu. Každý v naší družině je dobrý v něčem jiném, a také se toho jeden od druhého můžeme dost naučit. I když je někdy těžké s ostatními vyjít a přijmout cizí názor, nakonec společně dokážeme velké věci.

Koně potichu frkali a podkovy zvonily o kameny. Hlubokým lesem vedla jen úzká cesta, kterou použila skupina Akarských rytířů na hlídce. Všichni to byli asi dvacetiletí mladíci v plátových zbrojích. Tohle byla jejich první opravdová akce, a proto byli všichni trochu napnutí. S důvěrou se dívali na zkušeného velitele v čele. Byl to veterán několika bitev, a navíc s nimi byl už od začátku jejich výcviku. Věděli, že se mohou spolehnout nejen na jeho zkušenosti a znalosti, ale i na své přátele z jednotky, kteří by je nikdy nezradili ani neopustili. Každý z nich vynikal v něčem jiném, ale dohromady byli neporazitelní.

Sepíšu si, co mohu nabídnout své družině (v jakých činnostech se vyznám, co mě baví), a pobavím se o tom s rádcem/rádkyní.	O
Vysvětlím, co mají v našem oddíle na starost oddílový vedoucí, oddíloví rádci, podrádci a co jednotliví řadoví členové.	O
Spolu s dalšími členy družiny připravím hru na družinovou nebo oddílovou akci.	D O

Pokud chci zlepšovat naši týmovou práci, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Já a demokracie

Demokracie nejsou jen volby a hlasování, jak se občas lidem zdá. V demokracii jde daleko více o to, že si navzájem důvěřujeme. Díky tomu se dokážeme dohodnout (a naštěstí se přitom většinou bez hlasování obejdeme). Aby se nám dobře spolupracovalo a abychom si neškodili, dohodneme si obvykle pravidla. Proto se poznají demokracie a svoboda ne tím, že v nich pravidla nejsou, ale tím, že je každý může ovlivňovat, a všichni je svobodně dodržují.

„Hlupák! Má víc štěstí než rozumu, ještě že jsem ho slyšel,“ bručel strážný, když tahal napůl utopeného mladíka z vodního příkopu. „Ta cedule „Vstup zakázán“ tam není proto, že knížete baví rozkazovat, ale proto, že je vytažený padací most! Pravidla jsou tu přece proto, aby nám pomáhala…“

Ujasním si, jaká jsou moje práva a povinnosti (co bych měl/a dělat a co můžu dělat) v oddíle.
Zjistím, co to jsou lidská práva, a pět si jich zapíši.
Projdu si (např. podle kroniky) hry a činnosti, které jsme za poslední měsíc v oddíle dělali. Zhodnotím, jak se mi dařilo dodržet pravidla her, a vymyslím, jak se z toho poučit.

Pokud chci porozumět demokracii, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Já občan

Jelikož je demokracie založená na důvěře, musím si ji také nějak zasloužit. Jak? Tak, že si všímám, přemýšlím, hledám řešení. Když se mi něco nelíbí, tak nesedím, nenadávám, ale jdu to řešit. Pokud totiž chci věci ovlivňovat, musím pro to něco udělat a jít s kůží na trh. Demokracie je vlastně určitý způsob života – aktivní životní styl, kdy se nebojím převzít za něco zodpovědnost, něco pro druhé udělat, ozvat se, když je třeba.

Bouře odešla tak náhle, jak se objevila, a zanechala za sebou naprostou spoušť. Pobořila ve vesnici spoustu domů, a dokonce shodila několik stromů. Přívaly vody pronikly až do světnic a zaplavily mnoho sklepů. Obešel svůj dům a zjistil, že kromě několika poškozených kousků střechy a dřevníku přežil bez úhony. Mávl nad tím rukou a vyšel na náměstí. Velký strom tam spadl přímo na jeden z domů. Už se tam sbíhalo několik vesničanů, aby pomohli. Okamžitě se k nim přidal a začal organizovat záchranné práce.

Zjistím o důležité osobnosti z našeho města (například starosta, zastupitelé, primář nemocnice, soudce, ředitel školy, majitel nebo ředitel velké firmy v obci…) bližší údaje (jak se jmenuje, jaké má vzdělání, co zajímavého v poslední době udělal) a jaké má hlavní pracovní povinnosti.
Najdu na mapě nebo ukážu ostatním přímo, kde je obecní/městský úřad, a vysvětím, co se v této instituci odehrává.
Zjistím, z jakého rozhodnutí/předpisu vyplývá u nás v obci výše poplatků za psa a způsob třídění odpadu.

Pokud si chci poradit v občanském životě, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Propojený svět

Dnešní svět je složitý a není lehké se v něm vyznat. Skaut se ale nevzdává a snaží se přijít věcem na kloub, zjistit, co a jak spolu souvisí. Nikdo z nás totiž není ostrov sám pro sebe, každý je se svým okolím spojen spoustou vztahů, které dohromady tvoří síť. Když ji začnu prozkoumávat, zjistím, že vede daleko a že svými skutky zde mohu škodit i pomáhat na druhém konci zeměkoule. A já ji zkoumám dál, protože bych chtěl škodit co nejméně a pomáhat co nejvíce…

Chlapec vyběhl posledních pár schodů a udýchaně se zastavil. Stál na nejvyšším přístupném místě města. Pod ním se otevíral nádherný výhled na městský přístav. Fascinovaně pozoroval ruch běžného dne pod sebou. V dálce na obzoru byla vidět spousta plachet. Přímo v přístavu se navzájem vyhýbaly bachraté obchodní koráby i štíhlé válečné nebo hlídkové lodě. Mezi nimi se proplétaly menší plachetnice a velké přepravní čluny. Byly tu zakotveny lodě nejrůznějších tvarů a stavitelských stylů. Lodě z blízkých knížectví, ale i vzdálenějších království. Dokonce mohl pozorovat i několik lodí z daleké a napůl mystické Arábie. Přitom ho napadlo, kolik věcí se vlastně dováží přes oceán – čaj, kakao, koření, rýže, bavlna, hedvábí… Připadalo mu, že tady na jednom místě má na dlani celý svět.

Zjistím, z jakých zemí pochází zelenina, kterou prodávají v obchodu nejblíže mého bydliště.
Zjistím, co všechno z věcí, které během jednoho dne použiji (oblečení, psací potřeby, nábytek, elektronika…), je vyrobeno z ropy.
Zjistím, co je to Fair Trade.
Zjistím, v jakých zemích bylo vyrobeno oblečení, které běžně nosím.

Pokud se chci vyznat v dnešním propojeném světě, splním jednu aktivitu,

kterou si určím.

Různost světa

Každý den se potkáváme s desítkami lidí. Každý z nich je jiný, každý žije svůj život trochu jinak, ale všichni jsou součástí naší společnosti. I já se liším od svých kamarádů, třeba jen tím, co umím, že poslouchám jinou hudbu nebo že mám jiné koníčky. Rozmanitost a pestrost nás obohacuje, a tak ji vítám a nebojím se jí a nevyhýbám se ostatním proto, že se mi svou barvou pleti, handicapem nebo názory zdají jiní než já.

Když po dlouhé cestě dorazila do této podivné země, cítila se tu cize a ztraceně. Lidé byli tak odlišní od lidí u nich doma. Nerozuměla ani jejich slovům, ani jejich zvykům. V první chvíli ji napadlo, že nasedne na loď a vydá se na cestu domů. Nakonec ji přemohla zvědavost a ona se rozhodla vydržet a poznat je. Nakonec za to byla ráda. Když se s nimi seznámila, zjistila, že zdejší lidé jsou stejní jako u ní doma. Někteří dobří, jiní zlí, ale spousta takových, kteří se mohou stát jejími přáteli.

Nebudu se posmívat ostatním za jejich odlišnost, vzhled, schopnosti, místo bydliště, způsob mluvení atd. (nejen v oddíle, ale i ve třídě).
Najdu a poslechnu si tři písničky (takové, které neznám, a každou od jiného interpreta či z jiné země) v jiných jazycích než čeština, slovenština a angličtina. U každé si řeknu, zda se mi líbí, či ne, a u té, která se mi líbí nejvíc, si najdu překlad slov, abych jí rozuměl.
Navštívím památku, která se váže k různým národnostem na našem území.
Zúčastním se akce s mezinárodní účastí nebo akce v zahraničí.

Pokud chci porozumět dnešnímu různorodému světu, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Příběhy našeho světa

Nežijeme život jako stránku učebnice, rozdělený na letopočty, poučky a čísla. Ani v historii lidé nepsali dějiny, ale prostě žili své příběhy. Pokud se na minulost dokážu takto dívat, přestane být jen sbírkou letopočtů, ale mohu v ní hledat zajímavosti, odpověďi na otázky, proč jsem, jaký jsem, i poučení pro dnešek.

Užasle listovala knihou a měla radost z každé nové stránky. Musela ale dávat pozor, aby ji nepoškodila, protože byla doopravdy stará. Když objevila v jedné prastaré jeskyni truhlu a v ní knihu v kožené vazbě, ještě netušila, jaký poklad to je. Byla to kronika od nejslavnějšího kronikáře, která se před moha staletími ztratila. Ona ji opět našla, a mohla proto číst příběhy ze dnů, kdy první král zakládal první lidské království v tomto světě. Před očima se jí míhali dávní hrdinové, jako by doopravdy viděla jejich slavné skutky, ze kterých dnes už zbyly jen neurčité legendy. Neschopna přestat luštila stránky starobylého runového písma. Pro tuto chvíli zcela zapomněla na vše okolo.

S družinou vytvořím mapu kulturních památek nebo jiných kulturních zajímavostí okolí – hradů, zřícenin, kostelů, božích muk, kapliček …
Zjistím, jaké hry hráli moji prarodiče, když byli malí (nebo jaké měli hračky nebo jaké byly jejich domácí povinnosti).
Najdu na leteckém snímku (ortofotomapě) a na historické mapě (staré alespoň 50 let) místa, kde bydlím a kde je naše klubovna.
Po poradě s vedoucím najdu ve vlastivědných sbornících, knihách o historii mého regionu nebo v kronikách zajímavou událost z doby před mým narozením a přiblížím ji družině.
Zúčastním se tradiční akce v obci nebo v regionu (tradiční trhy, historické trhy, festival …).

Pokud chci porozumět příběhům našeho světa, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Pobyt v přírodě

Baví mě chodit do přírody. Umím se správně obléci, vzít si potřebné věci, sbalit si batoh. V přírodě si vím rady, umím se o sebe postarat, vyznám se v mapě. Umím využít, co mi příroda dává. Umím se v přírodě chovat, neruším její obyvatele a neubližuji jim.

Slunce už pomalu začalo zapadat, když konečně našli vhodné místo k utáboření a začali sesedat z koní. Všichni to byli mladí rytíři z Akarského řádu, kteří spolu poprvé od svého zasvěcení vyjeli z hradu. Než se úplně setmělo, zaopatřili své koně, nanosili dříví a zapálili oheň. Na dohled od své pevnosti se sice cítili bezpečně, ale stejně postavili hlídky. Pak se pustili do přípravy tábořiště. Každý si nachystal deky na spaní a pak společně uvařili večeři a kotlík malinového čaje. Do noci pak seděli u ohně, dívali se do plamenů a povídali si.

Rozdělám oheň na ohništi, které sám postavím. Ohniště správně zahladím.
Vlastní vinou nevynechám ani jednu ze čtyři po sobě následujících výprav (podle toho, jak často jezdí oddíl na výpravy). Na všech těchto výpravách budu mít dobře sbaleno a budu mít správné vybavení.
Na výpravě najdu a ukážu družině běžné jedovaté rostliny a houby.
S pomocí mapy a zadané trasy povedu část výpravy.

Pokud chci lépe zvládat pobyt v přírodě, splním jednu vyznačenou aktivitu

a jednu další, kterou si určím.

Vnímání přírody

Příroda je zajímavá a má nám co říci, protože v ní můžeme nacházet stále něco nového. K tomu, abychom jí mohli porozumět, se potřebujeme naučit její jazyk. Nestačí totiž jen „se koukat“, chce to zapojit i ostatní smysly – ochutnat, přivonět, ohmatat… Když se takto naučím vnímat přírodu, bude pro mě mnohem pestřejší a zajímavější.

Mladá žena se vyšvihla na vrcholek skály a pohodlně se posadila. Před ní se rozkládal nádherný výhled na krajinu. Zalesněné kopce občas protínala cesta nebo modrá stužka nějaké říčky. Přímo pod ní se rozkládala malá vesnice obklopená políčky. V dálce mohla zahlédnout začátek Rakinarských hor, které se vypínaly až k oblakům. Sundala ze zad tornu a vytáhla pergamen a lahvičku s tuší. Vzala do ruky pero a začala kreslit. Přenášela na pergamen tu krásnou přírodu, kterou měla před sebou. Pečlivě a do detailů zobrazila každý strom nebo říčku. Nakonec, když už se na západě stmívalo, domalovala hory, které se ztrácely v dálce. Pak sbalila všechno zpět do torny a vydala se na cestu domů.

Na výpravě nebo na táboře si najdu dva podobné stromy (nebo dvě hory, skály, dva brouky…). Do zápisníku si zapíšu, v čem se shodují a v čem se liší.
Libovolným způsobem se pokusím umělecky zobrazit něco hezkého v přírodě nebo vyjádřit, jak na mě příroda působí (nakreslím obrázek, napíšu básničku nebo povídku, udělám několik fotografií, koláž apod.).
Vyberu si knihu příběhů o přírodě (např. od Setona, Curwooda, Londona) a přečtu si aspoň jeden příběh.

Pokud chci lépe vnímat přírodu, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Poznávání přírody

Příroda je rozmanitá a složitá. Snažím se poznávat různé organismy v přírodě a rozumět jejich vzájemným vztahům. Pak nejsem jako slon v porcelánu a nestane se mi, že bych svým chováním nechtíc škodil/a. A svoje znalosti můžu použít – příroda mi může poskytnout jídlo, ale musím vědět, jak se přitom neotrávit. Znalosti potřebuji, i když se starám o domácí zvíře.

Dva muži v drátěných košilích se rychle prodírali lesem. Jejich armáda prohrála boj nedaleko a mnoha jejich spolubojovníkům se podařilo uprchnout do blízkého lesa. Tam se navzájem ztratili. Tihle dva se ale udrželi spolu. Jeden z nich silně kulhal. Jeho přítel se zastavil a prohlédl ho. Zaklel, když uviděl velkou ránu na stehně. Naštěstí se ale jako každý dobrý bojovník vyznal v léčení a v lesních bylinách, a tak zanechal svého druha v úkrytu a sám se vydal do lesa najít několik rostlin, o kterých věděl, že v takových případech pomáhají. Když se vrátil, obvázal raněnému nohu pruhem látky s nalezenými bylinami. Zůstal u něj dva dny a krmil ho tím, co v lese našel. Pak se oba vydali na cestu do bezpečí.

Na výpravách, táboře, v okolí domova nebo na chalupě najdu a naučím se poznávat nové druhy rostlin, živočichů nebo hub. Počet určím předem po poradě s vedoucím nebo jiným vhodným hodnotitelem.
Na výpravě nebo na táboře najdu deset druhů rostlin, živočichů nebo hub, které znám. Ukážu je ostatním, řeknu jejich název a vysvětlím jejich roli v přírodě (v jakém žijí prostředí, co potřebují k životu, čím se živí, čí jsou potravou).
Na noční obloze najdu tři souhvězdí, která znám, a tři, která určím s pomocí mapy hvězdné oblohy.

Pokud chci lépe poznat přírodu, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Hodnota přírody

Rád/a chodím do přírody, snažím se ji poznávat a rozumět jí. Vím, že příroda je pro mě důležitá, že se bez ní lidé neobejdou. Přírodu mám rád/a a zbytečně ji neničím.

Lovec stál zpola ukryt za vysokým keřem, luk se šípem připravený v rukou. Před ním se prostíral malý palouček. Byl jarní den, a kolem kvetoucích větví stromů létali ptáci při svých tradičních námluvách a starostech o mláďata. Náhle listí potichu zašumělo a na druhé straně se objevila silueta překrásné laně. Pomalu, aby ji nevyplašil, zvedl luk a pečlivě zamířil. Vtom z houští nejistě vyběhl nedávno narozený koloušek a doběhl k matce. Ta se k němu ochranitelsky sklonila. Lovec ještě okamžik váhal, pak sklonil zbraň a pozoroval, jak krásná zvířata mizí v lese.

Na táboře budu udržovat pořádek na tábořišti, postarám se o to, aby se nikde nepovalovaly odložené věci a odpadky.
Začnu se pravidelně starat o kus zahrady doma, o pokojové květiny nebo o domácí zvíře (pes, králíci, rybičky…). Zjistím, co potřebují k životu, a zajistím jim dobré životní podmínky.
Vyberu si nějaké místo v přírodě (kus lesa, louku, bažinu, skálu) a pokusím se vypátrat, jak se na jeho vývoji a dnešním vzhledu podílela lidská činnost.
Zhotovím užitečný hezký výrobek z materiálu, který sám/a najdu a seberu v přírodě (např. svícen ze samorostu nebo z kamene).

Pokud si chci lépe uvědomit, jakou hodnotu má příroda, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Šetrné chování

Naše každodenní chování ovlivňuje přírodu. Z přírody pochází jídlo, které jíme, energie, kterou topíme, svítíme a která pohání naše auta; suroviny, z nichž se vyrábí věci, které používáme – prostě všechno. A vše, co nepotřebujeme, vracíme do přírody – jako odpad na skládku, jako kouř z komína při spalování, jako znečištění. Snažím se porozumět, jaké dopady má moje chování na přírodu, a chovat se k přírodě co nejšetrněji – šetřit energií, surovinami, neplýtvat, nevytvářet zbytečný odpad…

Muž se dlouho přehraboval, dokud nenašel to, co hledal. Usmál se při vzpomínce na to, jak kdysi právě s tímhle mečem a brněním poprvé cvičil. Teď byla na kovu rez a meč potřeboval nabrousit. Když za ním přišel jeho syn, aby mu řekl, že je dost velký a může začít doopravdy cvičit boj, chtěl nejdřív zajít za kovářem, aby mu vyrobil zbroj i zbraň. Pak si ale vzpomněl, že právě pro tento okamžik schovával svou starou výzbroj. Našel ji a teď ji nechá opravit. Není důvod zbytečně plýtvat na novou.

Připravím pokus: na zahradě zakopu zhruba 10 cm pod zem ohryzek od jablka, list papíru, plechovku, PET lahev, kus skla. Po půl roce vše vykopu a pozoruji stav věcí. Výsledky zapíšu do tabulky a pokusím se je vysvětlit.
Vyberu si jedno běžné jídlo (potravinu) a nakreslím a popíšu proces jeho zpracování: od začátku do konce (např. obilí na poli – sklizeň – odvoz – umletí mouky – upečení chleba – odvoz do obchodu).
Po dobu alespoň tří měsíců třídím doma odpad. Pokud již doma odpad třídíme a třídíme jen 2–3 nejzákladnější druhy, začnu třídit nový druh odpadu.

Pokud se chci šetrně a zodpovědně chovat k přírodě, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Výzva, která na mě čeká, až projdu tuto cestu

Pokud jsi dorazil/a až na konec tohoto stupně, tedy na konec Cesty Země, máš možnost pokusit se o splnění jedné z následujících výzev:

Noční bdění

Dokážeš hodinu ležet vzhůru ve spacáku, když tě uprostřed noci někdo vzbudí? Ovládneš svoji únavu, abys neusnul/a? O splnění této výzvy se můžeš pokoušet maximálně třikrát.

Ranní svítání

Budeš vzbuzen/a pozdě v noci. Tvým úkolem bude dorazit do stanoveného termínu, kdy bude vycházet Slunce, na vrchol blízkého kopce. Zvládneš překonat spánek a v ranní tmě a zimě vyjít do kopců? Výzvu je možné zkusit maximálně třikrát.

Oddílová výzva

Oddíl si může vytvořit novou nebo upravenou výzvu.

Výzva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

byla splněna dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Podpis. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Pár slov pro rádce a vedoucí

• Tato stezka, která má být průvodcem a pomocníkem v osobním rozvoji skautů a skautek ve věku 11–15 let, byla vydána jako součást projektu „Nový program“. Předcházelo jí téměř dvouleté vytváření a testování.

• Celý komplet stezky pro skautský věk se skládá ze čtyř stupňů (čtyři sešitky včetně nášivek), Nováčka (příručka pro nové členy) a skautské karetní hry Sacculus. Více informací naleznete na www.skaut.cz/novyprogram.

• Ke stezce je k dispozici neustále rozšiřovaná rozsáhlá metodika, jak stezku v oddíle zavést a používat, včetně velkého množství inspirativních nápadů a návodů. Naleznete v ní vazbu stezky na výchovné cíle a inspiraci k aktivitám pro oddílovou činnost podle nové stezky.

• Jednotlivé součásti metodiky i stezky je možné zakoupit v TDC (www.skaut.cz/obchod) a dalších skautských prodejnách.

• Stezku je možné upravit pro oddílové podmínky. Bližší informace a návod jsou uvedeny v metodice Jak pracovat se stezkou.

• Připomínky ke stezce, které bude možné zohlednit v dalším vydání, můžete zasílat na e-mailovou adresu novyprogram@skaut.cz.

Jak poznám, že jsem aktivitu úspěšně splnil/a a v něčem se zlepšil/a?

Jednoduše, stačí použít vlastní hlavu a poctivě se zamyslet. Aby to tvé zamyšlení za něco stálo a abys byl/a připraven/á na pozdější popovídání s hodnotiteli, je dobré si při tom odpovědět na tyto otázky:

• Jak přesně probíhalo moje plnění aktivity? (To pro připomenutí, pokud už utekla nějaká ta chvilka od doby, co aktivita začala.)

• Jak se mi to povedlo a proč?

• Pokud se mi to nepovedlo, co je podle mne důvodem, že to dopadlo špatně? Pokud se mi to povedlo, co je důvodem úspěchu?

• Jak jsem se poučil/a, co bych příště udělal/a jinak, lépe? Kde a kdy v budoucnu využiji, co jsem se naučil/a?

Ber přitom v potaz svoje skutečné možnosti. Nejsi superman ani úplná nula – nepřeceňuj se, ani nepodceňuj.

Někdy je neúspěch, ze kterého se dokážeš poučit, lepší než úspěch, který Ti nic nedá…

Kam bude pokračovat moje putování

Podařilo se ti dokončit Cestu Země. Gratulujeme. Tento konec zároveň přináší začátek něčeho nového, začátek dalšího stupně skautské stezky. Abys úspěšně poznal/a všechny živly našeho světa a byls/bylas tak připraven/a na vše, co tě může v životě potkat, čeká tě setkání s dalším elementem – Vodou.

Vydáš se na Cestu Vody, která je zase o kousek náročnější než to, co máš za sebou. To ale nevadí, protože i ty se postupně zlepšuješ a určitě to s trochou odhodlání zvládneš.

Ukazatel mojí cesty

Nezapomeň při svém putování na svůj skautský slib a zákon. Povedou tě vždy dobrým směrem, byť to nebude cesta jednoduchá.

Skautský slib

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:

sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,

plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,

duší i tělem být připraven/a pomáhat vlasti i bližním.

(K tomu mi dopomáhej Bůh.)

Skautský zákon

Cesta Země je součástí nové stezky pro skauty a skautky. Pomocí aktivit a úkolů ti pomůže projít všemi oblastmi, které bys měl/a ovládat a pomůže ti tak být lepším.

Stezka povede dobrodružným světem čtyř živlů – Země, Vody, Vzduchu a Ohně. Budeš tímto světem procházet jako jedna z mnoha postav, podle vlastního výběru. Na cestě tě bude čekat spousta překážek a úskalí, ale ty si určitě dokážeš poradit a jen tak se nevzdáš. Navíc na to nebudeš sám/sama, pomohou ti všichni ve tvém oddíle i mimo něj – od kamarádů, přes rádce a vedoucího, až po členy tvojí rodiny.