Jak pracovat se stezkou

Co mě vlastně čeká:

Celý stupeň skautské stezky (neboli řečí našeho dobrodružného světa „Cesta jedním z živlů“) se skládá z 27 bodů rozdělených do 6 oblastí. Tyto body popisují, v čem by ses měl/a rozvíjet, abys byl/a připraven/a na život v dnešním světě. Aby byl celý stupeň dokončen, je třeba splnit všechny body stezky.

Jak splním bod stezky

Pro splnění bodu je potřeba uskutečnit několik aktivit (jednu až tři). Některé z nich jsou předem dané, poznáš je podle zvýraznění tučným písmem. Tyto zadané aktivity musíš splnit. Většina z aktivit je ale volitelná a je hlavně na tobě, pro kterou aktivitu se rozhodneš.

Výběr aktivity

Aktivity si vybírej tak, aby úkol, který si zvolíš, byl pro tebe zajímavý a přinesl ti něco nového. Nevybírej si aktivity, které už dobře ovládáš a které ti nic nového nepřinesou. Nevybírej si ani extrémně těžké aktivity, na kterých bys zbytečně ztroskotal/a.

Vybírej si prostě tak, aby tě to bavilo a současně aby tě to posunulo na tvé skautské cestě. S výběrem správné aktivity ti může pomoci tvůj rádce/rádkyně nebo vedoucí.

Úprava nebo vytvoření nové aktivity

Aktivitu, kterou chceš plnit, si můžeš vybrat z bohaté nabídky. Současně si ji ale můžeš přizpůsobit nebo i vytvořit novou tak, aby více odpovídala tvým možnostem a zkušenostem. V případě, že si aktivitu sám/sama navrhuješ nebo výrazněji upravuješ, je nutné poradit se s vedoucím.

Co dělat s vybranou aktivitou

Aktivitu, pro kterou ses rozhodl/a, vepiš do záznamového políčka. Nemusíš ji celou opisovat, stačí krátce pár slovy popsat, o jakou aktivitu se jedná. Poté si určíš dvě osoby, které budou splnění aktivity hodnotit (kromě tebe samotného).

Kdo bude hodnotit

Jednotlivé aktivity budou hodnotit někteří z těchto lidí:

• Ty sám = ty sám/sama musíš dokázat říct, zda si aktivitu splnil/a

• Rádce = rádce/rádkyně tvojí družiny. Pokud vedeš družinu, můžeš požádat o hodnocení jiného rádce/rádkyni z oddílu

• Vedoucí = vůdce tvého oddílu nebo jiný člen vedení oddílu

• Kamarád = tobě blízký člověk z oddílu nebo mimo něj. Pozor, není to každý tvůj

• známý, tvůj kamarád tě musí dobře znát

• roDina = někdo z tvojí rodiny, např. rodiče, sourozenec nebo prarodiče

• Odborník = dospělý odborník na některou oblast, např. trenér, učitel, kněz

Jak si vyberu, kdo bude aktivitu hodnotit

Než začneš plnit vybranou aktivitu, určíš si, kdo bude splnění aktivity hodnotit. Vždy to budeš ty a dva lidé, které si vybereš z nabídky v předchozím odstavci. Alespoň jeden z těchto dvou lidí musí být z tvého oddílu či střediska. Konkrétní jména těchto vybraných lidi si předepíšeš do kolonek u aktivity.

U některých aktivit jsou někteří lidé pro hodnocení nevhodní, tuto poznámku nalezneš u nabídky aktivit ve formě přeškrtnutého písmene, a je nutné ji samozřejmě dodržet.

Určené osoby je vhodné upozornit na tvůj výběr, aby si mohly všímat plnění tvé aktivity a mohly ti pak podat dobrou zpětnou vazbu. Výběr osob, které ti budou aktivity potvrzovat, je nutné konzultovat s rádcem/rádkyní nebo vedoucím.

Vyjádření ostatních

Jakmile budeš přesvědčen o tom, že máš aktivitu splněnou, zaznačíš si to do stezky (podpisem v kolonce „já“). Potom ti osoby, které sis vybral/a, pomohou zhodnotit, jak se ti při aktivitě dařilo, zda se ti podle nich povedlo zlepšit se v dané oblasti osobního rozvoje. Souhlasí-li s tím, jak jsi aktivitu splnil/a, připojí svůj podpis do kolonky s předepsaným jménem.

Mám splněno!

Pokud plníš Cestu Země a Cestu Vody, bod budeš mít splněný po získání tří podpisů – tvého a dalších dvou vybraných osob (není-li ve vašem oddíle stanoveno jinak). Pokud už plníš Cestu Vzduchu a Cestu Ohně, bude to trochu složitější. Konečné rozhodnutí, že je bod splněn (tedy že aktivita byla dobře provedena), bude na tobě. Ze dvou lidí, které sis vybral, totiž nemusí jeden člověk souhlasit. Nicméně i přesto máš právo rozhodnout se, jestli potřebuješ aktivitu doplnit nebo jestli ji i přes tento jeden nesouhlas považuješ za dostatečně splněnou.

Svůj konečný souhlas zaznamenáš druhým podpisem v kolonce „já“.

Výběr a označení cesty (stupně)

Cestu, kterou budeš plnit, si vybereš se svým vůdcem po splnění Nováčka nebo po svém rozhodnutí začít se věnovat stezce. Pokud zahajuješ nějakou cestu bez projití předchozích stupňů (např. jsi-li nováček ve starším věku), je potřeba splnit nástupní bod „Můj začátek“.

Kdo před aktuální cestou plnil předchozí stupně, může tento bod vynechat. Jako označení cesty, kterou plníš, získáváš nášivku daného stupně (ve tvaru krystalu v barvě stupně), kterou si můžeš našít na kroj.

Po splnění posledního stupně (Cesta Ohně) získáš ještě symbol bílého krystalu na důkaz dokončení stupně, který celý znak uzavře. Cesty na sebe navazují v tomto pořadí:

1) Cesta Země

2) Cesta Vody

3) Cesta Vzduchu

4) Cesta Ohně

Aktivity ostatních stupňů

Pokud si plníš Cestu Země, můžeš současně plnit i aktivity z následujícího stupně, tj. z Cesty Vody. Cestu Vody ale můžeš dokončit až po splnění Cesty Země. Pokud jsi začínal stezku až od Cesty Vody, pak samozřejmě tento požadavek na splněnou Cestu Země před dokončením Cesty Vody není. Totéž platí pro Cestu Vzduchu a Cestu Ohně.

Opakování aktivit

Pokud se v jiném bodě stezky téhož stupně opakuje stejná (či velmi podobná) aktivita, je možné ji uznat pro oba body. Pokud se opakuje stejná aktivita v různých stupních, je nutné aktivitu znovu uskutečnit.

Aktivity stezky v programu oddílu

Některé aktivity zařadí vedení tvého oddílu do programu schůzek nebo výprav i bez tvého výběru ve stezce. Pokud po splnění této aktivity cítíš její přínos pro svůj rozvoj v daném bodě a aktivita se konala v nedávné době, můžeš si ji dodatečně zvolit a vybrat osoby, které ti pomohou aktivitu zhodnotit.

Co za to:

To nejdůležitější je změna, která se stane s tebou: přiblížíš se k tomu být člověkem, jenž dobře obstojí v dnešním světě. Kromě tohoto hlavního přínosu získáš ještě několik drobných výhod:

1. Pokud se ti podaří splnit celý bod stezky (tj. všechny vybrané aktivity tohoto bodu), například Fyzická zdatnost:

• můžeš svého vedoucího požádat o vydání karty do skautské karetní hry Sacculus, 2) Pokud se ti podaří dokončit oblast stezky (tj. všechny body v jedné ze šesti oblastí, např. Kdo jsem):

3) Pokud se ti podaří splnit celou cestu (tj. všech 27 bodů):

• můžeš se pokusit o splnění jedné z výzev, které máš pro tuto cestu na výběr

• získáš stezku a nášivku dalšího stupně

Praktický život

Dokážu se o sebe postarat. Všímám si dění kolem sebe a umím se správně chovat podle situace. Zajímám se o svou budoucnost.

Napřáhl sekeru a udeřil. Polínko se rozletělo na dva kousky. Sekeru opřel o stěnu chalupy a posbíral nasekané dříví. S plnou náručí vešel dovnitř a složil náklad vedle krbu. Přiložil na oheň, který skoro skomíral, a zamíchal obsah kotlíku. Se smutkem i s radostí si vzpomněl, jak se kdysi vztekal, že vaření nebo starost o zahrádku není práce pro chlapy. Nakonec musel být vděčný i za ranní vstávání, když ho otec bral s sebou na lov. Poté, co jeho rodiče zemřeli, se musel o sebe začít starat sám. A přežíval jen díky tomu, co se dřív naučil.

Na výpravě nebo na táboře připravím s družinou oběd pro oddíl.	D
Po dohodě s rodiči se doma naučím zacházet s jedním nebo několika spotřebiči (například myčka, pračka, sporák, žehlička) a budu je pravidelně používat, abych pomohl rodičům.	K O
Doma nebo v oddíle opravím nebo vylepším nějakou věc (opravím si kolo, nabrousím a navoskuji lyže, natřu nábytek na chalupě, opravím oddílový vozík apod.)
Na internetu vyhledám nejvhodnější vlakové nebo autobusové spojení na výpravu a zpět (včetně přestupu).
Dokážu si ušetřit na věc, kterou si chci koupit.
Pomocí internetového nebo papírového formuláře provedu objednávku zboží, na kterém jsme se domluvili s rodiči nebo vůdcem/vůdkyní.	K

Pokud si chci lépe poradit v každodenním životě, splním z každé skupiny jednu aktivitu, kterou si určím.

Fyzická zdatnost

Moje tělo dokáže spoustu věcí. Ale ne samo od sebe. Aby bylo ohebné, pružné, pevné a zdravé, musím se o něj pravidelně starat. Nejde však jenom o cvičení a trénink, ale o celkově zdravý životní styl.

Rychle se otočil, aby zjistil, jak si vede. Ještě měl náskok, ale jeho pronásledovatelé byli stále blíž. Pokusil se zrychlit, ale zjistil, že to nejde. Byl na samé hranici svých možností. I tak se mu dařilo před nimi unikat celé tři dny. Vždy za soumraku si našel místo na spaní a s prvními paprsky slunce vyrážel na další cestu. Teď ho ale začalo pálit v plicích a objevila se bolest

v noze. Pochopil, že se alespoň na čas musí někde zastavit, najíst se a odpočinout si. Jeho tělo si to plně zasloužilo. Věděl, že pokud se o něj nezačne starat, brzy ho zradí.

Uplavu bez přestávky 100 metrů.
Vyzkouším s družinou nějakou novou skupinovou sportovní aktivitu (softball, lakros, frisbee...).	D O
Každý den po dobu dvou týdnů ujdu pěšky alespoň čtyři kilometry.
Pravidelně ráno snídám a celý den dodržuji pitný režim.	K

Pokud chci mít lepší fyzičku, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Buď připraven

Krize! Může přijít kdykoli a kdekoli. Dokážu zachovat chladnou hlavu. Umím pomoci, protože se stále zdokonaluji v poskytování a přivolání první pomoci. Orientuji se v nesnadném terénu (noc, hory…). Umím použít různé navigační technologie (buzola, GPS…).

Se sténáním se probudil a uvědomil si strašlivou bolest hlavy. Poslední, co si pamatoval, byla cesta po kupecké stezce a to, že ho někdo praštil zezadu do hlavy. S úlekem si sáhl na opasek a zjistil, že zmizel jak váček s penězi, tak meč. Vypadalo to, že ho odtáhli někam hluboko do lesa, asi si mysleli, že už se neprobere. Podíval se na slunce. Podle toho, jak bylo vysoko, by hádal, že je poledne. Nevěděl, kde je. Uvědomil si, že slyší zurčení nějakého potoka. Opatrně vstal a vydal se k němu. Potok tekl na jih, takže se musel vlévat do Martyny, největší řeky v knížectví. Bylo jasné, že když bude sledovat potok, dříve či později narazí na nějakou vesnici. Bez meškání se vydal na cestu.

Předvedu simulovanou záchranu tonoucího mnou (v takové fyzické kondici a plavecké schopnosti, jaké jsem).	K
Zúčastním se se správným vybavením výpravy do hor.	K
Po dohodě s vůdcem/vůdkyní předvedu na družinovce praktickou ukázku ošetření nejméně sedmi různých úrazů (např. krvácení z nosu, z ucha, z tržné, sečné či bodné rány, pád na hlavu, bezvědomí, podezření na zlomeninu, zanesené odřeniny, uříznutý prst).	D O
Zúčastním se debaty o šikaně (v oddíle, ve škole apod.).
Zúčastním se programu, ve kterém je třeba orientace v nesnadném terénu nebo v noci.
Zúčastním se bivakování (přenocování s minimálním vybavením).

Pokud si chci umět poradit v krizových situacích, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Hledání řešení

Nemusím mít všechno v hlavě. Důležité je vědět, kde potřebné informace hledat. Dovedu určit, které informace jsou důležité, a které ne. Poznám, v čem je problém, a dokážu ho vyřešit.

Drobná dívka se světlými vlasy se rozhlédla po ztichlé ulici, pomalu přešla na druhou stranu a vstoupila do dveří. Hospoda byla poloprázdná, ale i tak v ní sedělo u stolů několik dělníků, řemeslníků a pár strážců karavany. Sedla si, objednala pití a poslouchala, co si kdo u stolu povídá. Nakonec si přisedla a s několika lidmi promluvila sama. Za chvíli vstala a odešla. Ještě si musí něco ověřit, ale tušila, že zjistila to, co potřebovala.

Sepíšu na oddílovou vývěsku nebo do místního tisku text o našem oddíle, který bude obsahovat všechny informace důležité pro případné nováčky a jejich rodiče.
U dvou problémů, které mají více možných řešení, vyberu nejlepší řešení a řeknu, proč jsem jej zvolil.
Vymyslím kritéria, podle kterých se mohu rozhodovat při nákupu potřebné věci do klubovny, domů či pro sebe.
Udělám koláž z reklam, kde bude na jedné straně uvedeno, co říká reklama, a na druhé, co naopak zatajuje či nezdůrazňuje. Proberu svůj výtvor s družinou.
Najdu informace k výpravě, rodinnému výletu apod. Sám vše naplánuji – dopravní spojení, přiměřená trasa, počasí, mapa, zajímavosti…
Doporučím družině alespoň tři zajímavé knihy, které bychom mohli využít v družinovém programu, a vysvětlím, které v nich obsažené informace by se nám mohly hodit.	D O

Pokud chci dokázat vyhledávat informace a řešit problémy, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Vyjadřování

Umím sdělit svoje myšlenky jasně a srozumitelně tak, aby je ostatní pochopili. Dovedu používat pomůcky pro prezentaci.

Kancléř se konečně vymotal ze změti žadonících lidí, zavřel za sebou dveře a posadil se za svůj stůl. Od chvíle, kdy umřel starý král, byl hrad jako včelí úl, do kterého někdo píchne. A byl tu také mladý král, který netrpělivě čekal na korunovaci. Kancléř se zamyslel. Sál i hostina se už začaly připravovat. Zbývali pouze hosté. Korunovace je událost, která se opakuje sotva jednou za život, a tuhle si měl každý pamatovat. Zavolal si několik sluhů a rozdal úkoly. Za chvíli už se psaly pozvánky pro královskou šlechtu a zároveň se do kraje rozbíhali poslové, aby na každé návsi přečetli pozvání na lidovou slavnost v hlavním městě.

Připravím prezentaci oddílu, družiny nebo skautingu na akci pro veřejnost.
Vysvětlím ostatním členům družiny složitější zadaný úkol (pravidla hry, postup vaření nebo stavby...).
Postarám se o nováčka tak, že mu předám všechny informace potřebné pro chod schůzek a výprav, a alespoň dva měsíce mu budu k dispozici, nebude-li si s něčím vědět rady.
Přispěji do některého internetového fóra s tématickým zaměřením souvisejícím se skautingem.
Připravím obsahově několikadílný seriál krátkých prezentací (formou novin, výstavky, rozhlasové, televizní či internetové prezentace) na téma skauting.

Pokud se chci zlepšit v prezentování a vyjadřování se, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Zručnost

Schopnost vyrobit něco užitečného a krásného je věcí tréninku. Proto zkouším různé věci a snažím se rozšiřovat okruh toho, co zvládnu. Pomáhá mi to účinně pracovat.

Velkými otevřenými okny do místnosti proudil kromě světla i svěží vánek, který odnášel zápach chemikálií. Alchymistka pozorně sledovala stůl plný lahviček a baněk. V každé nádobce byla barevná tekutina, z některých se dokonce kouřilo. Občas vzala některou z nádob a její obsah opatrně přelila do jiné. Ruce se jí ani trochu netřásly, přestože látky, se kterými pracovala, byly velice nebezpečné. Pečlivě si promýšlela každý další pohyb a dávala si pozor, aby nic nerozlila. Nakonec jí zbyla poslední baňka se sytě modrou tekutinou. Alchymistka si ji zkoumavě prohlédla, pak se spokojeně usmála a uzavřela ji zátkou.

Naučím se pracovat s novým nástrojem (např. dláto, hoblík, poříz, vrták, špachtle).
S družinou vyrobím větší užitečný předmět nebo něco postavím či sestavím (táborovou stavbu, kus nábytku apod.).	D O
Vyrobím předmět, který budu moci později použít (svážu blok, vyřežu lžíci, vyrobím hudební nástroj…).
Umím prakticky používat kolmou, šikmou a prodlužovací vazbu.

Pokud se chci zlepšit v manuální zručnosti, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Můj oddíl

Každý oddíl je jedinečný, ať už rituály a zvyky, nebo programem, který dělá. Může to být vodáctví, turistika, outdoor, křesťanské zaměření a mnohé další. Aby bylo možné rozvíjet toto zaměření oddílu, jsou k tomu potřeba speciální dovednosti a znalosti typické pro ten který oddíl. Proto má každý oddíl možnost připravit svoji nabídku aktivit, které je možné plnit, aby se tyto dovednosti mohly rozvíjet.

Pokud se chci zlepšit v dovednostech typických pro náš oddíl, splním si 1–4 aktivity z oddílové nabídky (počet stanovuje oddíl).

Já a můj život

Jsem rád/a na světě a vím proč. Jsem totiž člověkem s jedinečným posláním. Tomu můžu důvěřovat, protože nejhlubším základem toho všeho je Láska, které jako skaut/skautka slibuji věrně sloužit v každé době. Jí se chci učit rozumět, z ní chci brát svou sílu a svůj pokoj, svou odvahu a naději pro své životní poslání. K tomu potřebuji srdce schopné naslouchat, objevovat smysl věcí i událostí a vnímat krásu.

Odložila knihu, kterou právě dočetla, a sfoukla svíčku. Místnost osvětlovaly jen krb a měsíc, který prosvítal skrz velké okno. Začala přemýšlet o posledních měsících. Od chvíle, kdy její otec zemřel a ona se stala vévodkyní, se musela starat o celou zemi i všechny její obyvatele, kteří dosud spoléhali na něj. Bolestně si uvědomovala, jak je slabá a nezkušená. Bez pomoci nebude stačit její snaha vládnout co nejlépe. Ale odkud přijde pomoc? Kde najít sílu a moudrost? Naději a odvahu pro tenhle přetěžký úkol? Její ruce se mimoděk sevřely na prsou – a v nich ucítila malý medailon, který jí kdysi věnovala maminka. Je na ní napsáno „Omnia vincit Amor“. Ano! To je odpověď na její strach i otázky.

Pokusím se zjistit, co a proč mi dělá radost (napíšu si o tom zápis do deníku, pohovořím o tom s někým, komu důvěřuji, zúčastním se debaty o tom apod.).
Připravím (např. pro družinu) prezentaci o osobě, která je mým vzorem.
Prokážu na konkrétních případech (ze života, z dějin, z literatury apod.), že dokážu uvažovat o smyslu vlastního jednání i jednání druhých lidí.	K
Vyberu si z knih tři případy poslání a ostatní (třeba družinu) s nimi seznámím.
Zlepším se ve schopnosti obnovovat svou vnitřní radost a pokoj způsobem, který si sám vyberu (poslech hudby, procházka přírodou, modlitba apod.).	R K
Dokážu vysvětlit základní náboženské symboly (kříž, Davidova hvězda, jing-jang, půlměsíc apod.).	R K
Připravím pro družinu aspoň půlhodinový program věnovaný umění, které se mi líbí (obrazy, fotografie, hudba, písničky, výtvarná díla), a pokusím se přiblížit, co se mi na něm zvlášť líbí.	D
Vyrobím si „sešit pocitů“, který obsahuje alespoň osm mých pocitů. Ke každému pocitu nakreslím obrázek nebo přilepím výstřižky z časopisu, které vyjadřují daný pocit.

Pokud chci více rozumět sobě a svému životu, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Moje svědomí

Sliboval/a jsem, že budu věrně v každé době sloužit nejvyšší Pravdě, a tady to můžu prokázat: vychovávat své svědomí, aby opravdu bylo hlasem Pravdy. Dávat dobrý pozor, podle čeho se vlastně rozhoduji. Dál chci upevňovat svůj charakter, protože jen tak dokážu uskutečňovat to, o čem vím, že je správné. Chci být spolehlivý/á a statečný/á, obstojím pak i v těžkých situacích a budu druhým oporou. Dokážu to nejen v oddíle, ale i mimo něj.

Všichni členové skupiny seděli kolem ohně a tvářili se zamyšleně. Všem bylo jasné, že je potřeba určit, co budou dělat dál. Práce, kvůli které je před lety najal pán tohoto hrabství, už pro ně nebyla: vyčistili totiž celé toto území od lapků a jiných zločinců. A teď jim tedy pán hrabství vzkázal, že už o jejich služby nestojí. Ozývaly se nejrůznější návrhy, ale bylo jasné, že žádný z nich není cestou, která je zachrání. Až se ozval Ogden s tím, že by mohli přepadávat kupce cestující kolem. Měli by obživu a pán hrabství by je nejspíš znovu povolal do služby. Byl to skutečně ďábelský nápad a Ogdenovi se neuvěřitelnou výmluvností dařilo získávat pro něj jednoho za druhým. V tomhle byl Ogden skutečný mistr. Skoro všichni už začali pokyvovat hlavou. Tu mladá dívka přemohla svůj strach, vstala a zvolala: „Což jste se všichni zbláznili? To máme pošlapat všechno, kvůli čemu jsme žili i sloužili?! I kdybych hlady měla zemřít, na tohle nepřistoupím!“

Pokusím se srovnat, co je pro mě v životě důležité, s tím, co je důležité pro někoho z mého okolí, koho dobře znám (moji rodiče, spolužák, sourozenec apod.). O výsledku podám zprávu vůdci/vůdkyni nebo své družině.	R K
Moje družina a vůdce/vůdkyně mi potvrdí, že se dokážu za své nedostatky a chyby omluvit. Opakovaně prokážu, že se dokážu spolehlivě alespoň den starat o mladší děti (sourozence, členy oddílu...).	K
Během půl roku se dokážu zachovat ve třech náročných situacích tak, že budu druhým oporou, což mi potvrdí moje družina (rodina, vůdce/ vůdkyně, učitel či jiný zodpovědný dospělý).
Vyberu si své dvě dobré a dvě špatné vlastnosti. Během jednoho měsíce se budu snažit dobré vlastnosti rozvíjet a ty špatné odstraňovat. Průběh si budu zaznamenávat a nakonec si o tom promluvím s někým, komu důvěřuji.
Svůj vlastní „Modrý život“, na jehož pravidlech se dohodnu se svým rádcem/rádkyní (s rodiči, vůdcem/vůdkyní, duchovním, učitelem), budu dodržovat alespoň půl roku.	K
Představím družině svého oblíbeného hrdinu (třeba z knihy nebo filmu) a vlastnosti, které se mi na něm líbí.

Pokud chci pokročit ve svém mravním jednání, splním vyznačenou aktivitu a dvě další, které si určím.

Osobní rozvoj

V životě mám splnit důležité poslání, a k tomu se musím především naučit: dobře hospodařit s časem, rozvíjet své dovednosti i vědomosti a sebe skutečně ovládat. Naučím se o sobě a svém jednání přemýšlet tak, že se dokážu poučit jak ze svých chyb, tak z úspěchů. Přemýšlím o světě, ve kterém žiji, a snažím se mu porozumět.

Užasle si prohlížela budovu univerzity před sebou. Univerzita založená před několika sty lety byla místem, kde byly shromážděny největší znalosti lidstva. A ona se do ní chystala nastoupit. Hlavou jí proběhly poslední čtyři roky. Neuvěřitelně dřela, schovávala každý měďák, který se jí podařilo získat, a večer četla každou knihu, ke které se dostala. Bylo to namáhavé a několikrát to chtěla vzdát, ale nakonec vytrvala a nyní byla tady. Konečně se mohla přihlásit a stát se studentkou nejvýznamnější školy na světě. Věděla, že to dá ještě spousty práce, ale toužila po poznání a byla ochotna kvůli němu tvrdě pracovat.

Při plnění náročnějšího úkolu (stavba něčeho na táboře, velký úklid klubovny, projekt do školy) hospodařím s časem tak, že úkol zvládnu ve stanovené době.	K
Mám přehled o knihách a časopisech, které souvisí s některým z mých koníčků nebo zájmů a pravidelně je čtu. To, co se dozvím, si průběžně zapisuji (do zápisníku, blogu...).
Dobrovolně vykonám dvě věci, z nichž mám běžně trému (přednesu před třídou referát, uvedu oddílovou besídku, doprovodím oddíl při vystoupení na hudební nástroj…).
Dokážu pro naši družinu vybrat vhodnou kulturní akci (koncert, představení v kině, výstava…) a po dohodě s vůdcem/vůdkyní či rádcem/rádkyní zajistit naši účast na ní.
Navštívím divadlo, koncert nebo výstavu a o obsahu nebo autorech napíšu článek nebo s nimi seznámím družinu (třídu, rodinu apod.).
Promyslím, co vše je potřeba udělat při přípravě schůzky (nebo jiné podobné akce) a jak to vše spolu souvisí. Své zjištění proberu s vůdcem/vůdkyní (či jiným vhodným dospělým).	R K

Pokud chci přispět svému osobnímu rozvoji, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Lidé a vztahy

Chci, aby lidé kolem mě byli šťastní. Skauting mi k tomu nabízí účinnou cestu. Pro mě to znamená, že moje kamarádství a přátelství jsou tím nejdůležitějším, oč teď v mém životě jde. Moje svoboda je příležitostí zvát druhé do svého přátelství a odpovídat druhým na jejich nabídky k přátelství. Všichni lidé jsou jedineční a hodnotní. Pozná se to teprve, když je někdo má rád. Já se o to chci aspoň u některých pokusit.

Erital si znaveně sedl na lavičku před školou. Byl unavený z neposedných studentů, které v místní škole den co den učí. V zamyšlení si ani nevšiml, že přímo u něj zastavil kočár a vystoupil z něj muž – sice ještě mladý, ale podle vystupování i oblečení už požívající úctu okolí. „Eritale, Eritale, konečně jsem tě našel!“ zvolal a s otevřenou náručí se vrhl k Eritalovi. Ten byl ale zjevně ohromen a jen udiveně blekotal: „Prosím, pane, prosím …“ Ale ten vzácný příchozí s naprostou jistotou pokračoval: „Eritale, to jsem přece já, Mustafa. Tvůj kamarád. Tys jediný mi pomohl, když jsem byl ubohým trosečníkem ve vaší zemi. A já jsem na tebe nikdy nezapomněl. Dnes jsem místodržícím v Arábii, ale naše přátelství pro mě znamená mnohem víc.“

Opakovaně prokážu, že mi záleží na tom, správně rozumět stanoviskům ostatních. Zkusím vymyslet způsob, jak se to na mně pozná.
Vím, proč je správné se kvůli ostatním, na kterých mi záleží, dokázat omezit nebo v něčem výrazně zapřít. A prokážu, že se o to snažím.	K
Seznámím se s osudy několika významných osobností, které dokázaly obstát i tehdy, kdy věrnost správnému jednání pro ně znamenala nebezpečí nebo i újmu na životě.	K
Vymyslím postup kamarádského řešení konfliktů a napíšu si ho do zápisníku.
Zamyslím se nad tím, jaké jsou vztahy v mém okolí. Vymyslím způsob, jak je zlepšit, a pokusím se o to. O výsledku si popovídám s někým, komu důvěřuji.
S družinou připravíme dotazník či interview, z kterého se dozvíme něco ze života seniorů. Každý navštíví alespoň tři seniory, od kterých získá odpovědi (např. v domově důchodců, u vlastních prarodičů…).

Pokud chci lépe poznat hodnotu lidí a vztahů, splním vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Moje vztahy

V tomto bodě se nejvíc pozná, jestli plním opravdu svůj slib sloužit nejvyšší Lásce věrně v každé době. Bez důvěry není možné prožít opravdové přátelství nebo lásku. Proto nebudu zneužívat důvěry, kterou mi daruje někdo jiný. A budu důvěřovat svým přátelům, i když vím, že si nemusíme porozumět nebo mě mohou zklamat. Chci se co nejlíp připravit na vztahy, které vydrží celý život.

Princezna se odněkud přihnala a popadla svou komornou za ruku. Zatáhla ji do nejbližšího výklenku tak, aby nikomu nebyly na očích. Ty dvě spolu vyrůstaly odmalička. Komorná, která jako sirotek vyrůstala na královském hradě, byla princezninou nejlepší kamarádkou. Odjakživa si svěřovaly ta největší tajemství. Teď své přítelkyni vyprávěla o tom, jak se seznámila s jedním z mladých rytířů a jak se jí líbí. Pak ale nastala po princezně sháňka, protože nastávala pravidelná večerní ceremonie, a tak komorná osaměla. Ovšem jen na chvíli. Hned se k ní přitočily dvě dívky, dcery králových ministrů, a začaly vyzvídat: „Řekni nám, o čem jste si šeptaly s princeznou. Že to bylo o tom rytíři, který na ní může oči nechat?“ Když viděly, že komorná se k ničemu takovému nemá, zkusily ji nejdřív podplatit krásnými náušnicemi, pak jí hrozily, že ji všude pomluví – ale neuspěly. Komorná by za nic na světě nezradila svou nejlepší kamarádku princeznu.

Připravím pro svou družinu aktivitu, díky níž bychom se navzájem lépe poznali.
Poprosím tři lidi, kteří mě dobře znají a mají mě rádi, aby mi napsali tři věci, které jim na mně vadí. Jednu tuto chybu si vyberu a začnu pracovat na jejím odstranění. O výsledku si popovídám po dvou měsících s osobou, která mi chybu napsala.
Opakovaně prokážu, že umím vyslechnout kamaráda/kamarádku, pomoci s jeho/jejím problémem a respektovat přitom tajemství.
Pokusím se zjistit (s pomocí knih, internetu i dospělých), co se rozumí ženskou a mužskou rolí, a připravím o tom pro naši družinu (nebo jinou skupinu vrstevníků) program.
Měsíc se budu snažit zvládat své problémy s„klidnou hlavou“ a nechovat se přitom protivně na své okolí. Své poznámky si zapíšu do zápisníku a o průběhu tohoto úkolu si promluvím s někým, komu důvěřuji.
Alespoň na jedné akci, na které se to hodí, budu dělat společnost osobě opačného pohlaví a budu se k ní galantně a společensky chovat (ples, večírek…).
Zorganizuji příjemné překvapení pro opačné pohlaví.
Připravím pro družinu program o společenském chování.

Pokud chci rozvíjet svoje vztahy, splním dvě aktivity, které si určím.

Komunikace mezi lidmi

Chci s druhými úspěšně komunikovat. To znamená naučit se je brát vážně, opravdu jim naslouchat a co nejlépe je chápat. Dále je potřeba, abych já sám/a dokázal/a co nejlépe vyjadřovat to, co chci sdělit druhým. A konečně se musím naučit správně řešit konflikty: kamarádskou domluvou, rozumnou debatou, schopností přiznat chybu a omluvit se.

Lenivý polední úpal proťaly hněvivé chlapecké hlasy. Jak dobře ty hlasy Marie znala! Seběhla dolů a za rohem domu spatřila svého mladšího bratra a jeho kamaráda, jak na sebe křičí. Povzdechla si, ti dva se často hádali kvůli maličkostem. Přiběhla k nim a stoupla si mezi ně. Oba byli tak zabráni do své hádky, že jen překvapeně zamrkali, když se najednou mezi nimi objevil někdo jiný. „Ségra, řekni mu, že je blbej,“ vzpamatoval se rychleji její mladší bratr. „Jo,“ jakoby vážně přisvědčila Marie, „ale nejdřív ještě musím zjistit, co mám zase od Bernarda vzkázat já tobě, Francesco. A aby to bylo spravedlivé, tak ještě musím oběma z vás natrhnout kalhoty a pořádně vyprášit zadek…“ To už oba kluci nevydrželi a začali se smát. Bylo vyhráno. Aspoň pro tentokrát.

Alespoň hodinu budu nerušeně pozorovat dění ve svém okolí (např. na nádraží, na náměstí, v obchodním centru…) a o svém pozorování si průběžně udělám zápisky. Ty potom využiji při vyprávění o své zkušenosti.
Alespoň při dvou diskuzích v rámci oddílu budu působit jako moderátor, který diskuzi řídí.	D
Absolvuji v oddíle program zaměřený na pravidla mezilidské komunikace a do zápisníku si napíšu své vlastní komunikační„desatero“.	D
Vymyslím pro oddíl nebo družinu aktivitu, při níž by se procvičila schopnost dobře se vyjadřovat.
Dokážu oddílu stručně a srozumitelně vysvětlovat pravidla náročnějších her (např. pravidla s velkým množstvím výjimek, speciálních situací, se složitějším bodovacím systémem…).	D K
U lidí na obrázku či fotografii dokážu popsat, jak se cítí nebo jaký mají mezi sebou vztah, a zdůvodním proč (z postoje, výrazu tváře…).
Svou schopnost komunikovat v cizím jazyce prokážu tak, že vysvětlím správně cestu cizinci, který zabloudil, tak, aby to pochopil, nebo si dokážu v cizím jazyce zjistit informaci, kterou potřebuju.
S družinou předvedeme pomocí pantomimy alespoň 8 citů a pocitů, které ostatní musí poznat.	D

Pokud se chci zlepšit v komunikaci mezi lidmi, splním dvě aktivity, které si určím.

Moje pomoc druhým

Jeden z nejvýznamnějších Čechů v historii a velký podporovatel skautů – Tomáš G. Masaryk – napsal: Láska si nežádá nešiků. Dobře tím vyjádřil to, co bych chtěl/a jako skaut/ka ukázat: Máme nejen krásné ideály, ale umíme podle nich i žít. Hlavně praktickou pomocí těm, kteří nás potřebují. O tohle tu totiž jde: Dobře rozeznávat potřeby druhých lidí, správně zhodnotit, jak jim můžeme pomoct, a nakonec tu pomoc skutečně kvalitně poskytnout.

Potichu zaklepala a počkala, dokud se dveře neotevřely. Bydlel tu její kamarád, se kterým se chtěla jít toulat po ulicích. Byla docela překvapená, že odmítl. Jindy ji ochotně následoval a spolu pak vymýšleli spoustu věcí, u kterých se skvěle bavili. Omlouval se jí, že nemůže, protože jeho maminka onemocněla, a tak se musí starat o celou domácnost. Dívka se okamžitě nabídla, že mu pomůže, ale on nechtěl. Nenechala se odradit, proklouzla kolem něho a skoro se lekla, jaký byl v jindy tak pečlivě uklizeném bytě nepořádek. Společně se pustili do uklízení a brzy byli hotovi. Pak ještě uvařila večeři, která jemu i jeho nemocné mamince chutnala. Když se s ní večer loučil, velice jí děkoval. Ona slíbila, že přijde zítra zas.

Prokážu, že umím v běžných situacích správně hodnotit své možnosti pomáhat druhým: nedávám sliby, které nemůžu splnit, nepouštím se do pomoci, která je nad mé síly, nevymlouvám se tehdy, když naopak pomoc v mých silách je.
Vezmu si v oddíle na starosti nováčka, o kterého se budu starat a pomáhat mu, když to bude potřebovat.
Budu doma pomáhat do té míry, aby mi rodiče potvrdili, že zvládám základní domácí práce (jednoduché vaření, praní, žehlení, luxování …).	R K
Vyrobím dárek k Vánocům nebo Velikonocům pro osamělého člověka ze svého okolí a předám mu ho.
Alespoň dvěma svým kamarádům nebo členům rodiny dokážu být oporou při nějakém delším trápení. Popíšu vůdci/vůdkyni, jakým způsobem jsem se jim snažil pomoci.
Připravím pro družinu nebo oddíl program o některé z organizací, které pomáhají potřebným lidem (Člověk v tísni, Charita, Diakonie, ADRA ...).

Pokud chci dokázat pomáhat druhým, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Moje rodina

Domov pro mě není jen „hotel“, kde se najím a vyspím, ale vím, že o vztahy s příbuznými musím pečovat stejně jako o vztahy se svými přáteli. I když možná moje rodina není ideální, uvědomuji si, jak je pro mě důležité mít a příbuzné, se kterými se cítím dobře a kteří mi pomohou, když potřebuji. Vím, že se od nich mohu spoustu věcí dozvědět a naučit.

Mladík uvázal koně a zaklepal na dveře. Malá chaloupka na kraji lesa vypadala chudě. Před rokem se sem přestěhovali jeho prarodiče, aby unikli ruchu města, a nyní žili v klidné přírodě daleko od civilizace. Otevřela mu babička, okamžitě ho srdečně přivítala a pozvala dál. Děda mu podal ruku, jako by už byl dospělý. Měli radost, že se u nich jejich nejstarší vnuk zastavil. Jejich radost byla ještě větší, když zjistili, že od nich chce vyzvědět všechno o nich i jejich rodičích. Zajímalo ho, odkud pocházejí, kdo byli jeho předci. Strávil u nich několik dní, a když odjížděl, měl spoustu věcí, o kterých mohl přemýšlet.

Vytvořím si rodokmen svojí rodiny (zahrnující alespoň tři generace: rodiče, prarodiče, praprarodiče). Snažím se zjistit, jací lidé moji příbuzní byli (čím se zabývali/živili, jaké měli zájmy, víru, vzdělání…), uvědomím si, komu z nich jsem podobný, po kom jsem co zdědil.	O
Pokusím se při diskusi s rodiči nad vytvářením rodinných pravidel (ohledně společného trávení volného času, příchodů domů...) dojít k dohodě přijatelné pro všechny.	K O
Pravidelně se pokouším překonat svoji lenost a pomoci rodičům, když moji pomoc potřebují.	K O
Udělám si s prarodiči/rodiči výlet na místo, které je pro ně něčím významné (z dětství, studií…).	K O

Pokud chci být plnohodnotným členem rodiny, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Naše parta

V rámci naší party se snažím udržovat přátelské vztahy a zajímat se o všechny její členy. Tím, že si vezmu zodpovědnost za nějaký konkrétní úkol, přispívám k tomu, aby naše společenství bylo příjemným místem, kde se stále děje něco zajímavého.

Všichni se seběhli kolem Astana, když se dozvěděli, že se stane rytířem Akarského řádu. Měli radost i za něj, protože být jedním z těchto nejskvělejších bojovníků království byl sen každého chlapce. Teď se jejich přítel, se kterým prožili celé dětství, měl vydat do rytířské pevnosti. Poslední den před jeho odjezdem byli trochu smutní, tvořili spolu nerozlučnou partu a teď jeden z nich odjížděl. Utěšovali se ale tím, že se zase znovu brzy setkají.

Pobavíme se s kamarády o tom, co je pro nás důležité, jaké hodnoty zastáváme a proč. Může nám pomoci třeba vůdce/vůdkyně nebo rádce/rádkyně.	D O
Zařadíme do programu naší party novu tradici či rituál, k jejímuž vytvoření osobně přispěji.	D O
Budu se podílet na vytváření společných pravidel naší družiny a snažit se dbát na jejich respektování.	D O
Vezmu si na starost uspořádání povídání, promítání apod. o tom, co jsme s naší partou, družinou či kamarády ze třídy podnikli zajímavého.	O

Pokud chci lépe rozumět životu se svými vrstevníky, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Družina jako tým

Vím, že v naší skupině je každý její člen v něčem šikovný, každý má svou roli. Snažím se přijít na to, co jde mně, a dělat to tak, aby to bylo užitečné i pro ostatní. Umím zhodnotit, jak se nám to, co společně podnikáme, daří či nedaří a proč.

Pozorně si prohlédl své druhy. Ještě před rokem byli jen parta kamarádů, ale najednou on byl vévoda a oni jeho vojáci. Posel donesl zprávu, že se blíží nepřítel. Na chvilku ho přepadla beznaděj, pak si vzpomněl, jak si v dětství hráli na vojáky a snili o dni, kdy se ukážou jako hrdinové. Konečně začal vydávat rozkazy. Jeho mladší bratr si vzal pár jezdců a vydal se varovat vesničany. O Urasinovi věděl, že je výborný lučištník, tak ho poslal na věž velet střelcům. Zbylým dvěma rozdělil velení na hradbách. Zatímco odcházel zjistit od posla podrobnosti, pozoroval své přátele, jak rozdávají úkoly, a uvěřil, že dokáží hrad ubránit.

Se svou družinou uskutečním větší týmový úkol (větší hra po stanovištích pro mladší, oddílovou besídku, projekt na oddílové třídění odpadů…).	O
Zamyslím se nad tím, za co rád zodpovídám v družině (vymýšlím nápady, zapisuji kroniku, hlídám čas…), a snažím se to vykonávat dobře.	D O
Po společném družinovém úkolu zhodnotím, jak se povedl, a seznámím s tím ostatní.	D O
Povedu družinu při samostatné službě na táboře (zajištění jídla pro celý tábor na jeden den).	D O

Pokud chci zlepšovat naši týmovou práci, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Já a demokracie

Všechny diktatury a totality se v jednom shodují– v nedůvěře a podezřívavosti. Tvrdí, že lidé nevědí, co je pro ně dobré, a proto jim to musí někdo pro jejich vlastní dobro přikázat. Demokracie je naopak společenské zřízení postavené na důvěře v lidi. Důvěře v to, že jsou schopni dohodnout se, a tak společně rozhodovat a vytvářet si pravidla, a že jsou schopni nést za svoje rozhodnutí odpovědnost. I já k tomu chci přispívat, a snažím se proto kolem sebe šířit atmosféru důvěry – a tak jsem vlastně i bez politické funkce velký demokrat…

Učitel vytáhl z police starou knihu a opatrně ji podal své studentce. Měla podivný název Ústava a jméno bylo zaručeně cizí. Zatímco si dívka listovala v knize, vyprávěl jí učitel o daleké zemi na jihu, kde nemají dědičného vládce. „V této zemi se pravidelně scházejí a rozhodují o tom, kdo ji na další rok povede. A o nejdůležitějších věcech hlasují sami.“ „A není to tam tak, že když není nikdo, kdo by všem ostatním něco nařídil, nic pak nedělají? A že to, co se dohodne, nedodržují, když není někdo, koho by se báli?“ zeptala se. „Ale vůbec ne, je to tam tak už dvě stě let a zatím to vypadá tak, že kdo pravidla sám vymýšlí, také je více dodržuje.“ Dívce to sice připadalo podivné a nezvyklé, ale napadlo ji, že tam jsou lidé určitě spokojenější, když můžou sami rozhodovat o tom, jak se u nich budou věci dít.

Připravím si rozbor nedávné společenské události z různých pohledů (např. z pohledu místního občana, občana ČR, ze světového hlediska ...) a představím jej ostatním.
Zhodnotím smysluplnost a účinnost trestů (sankcí), které se uplatňují u nás v oddíle, ve škole či ve státě, a doporučím případné změny.
Zjistím, jak funguje naše středisko a středisková rada (jak často a jakým způsobem jedná, jak se volí a kdo je za co zodpovědný…).
Na příkladech z našeho oddílu a oddílové rady objasním, co to je demokratické rozhodování a co vše je pro to potřeba.
Společně s družinou vymyslíme, co musí umět a jaký musí být dobrý vůdce/vůdkyně oddílu a podle jakých kritérií bychom my volili, pokud by to byla volená funkce.

Pokud chci porozumět demokracii, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Já občan

Demokracie, to není jen forma rozhodování, ale mnohem spíše i určitý způsob života. Znamená to, že se místo brblání v koutě začnu zajímat o své okolí, chci a umím ovlivňovat, co se kolem mě děje. Na to nemusím být politik – stačí, když se dáme se sousedy dohromady a opravíme dětské hřiště, když si maminky pomáhají hlídat děti, když parta nadšenců zorganizuje hudební festival… Nic z toho není placené, ale lidé to dělají, protože to má smysl a nese to jiný užitek než peníze.I já můžu ovlivnit dění kolem sebe, stačí,když nebudu jen čekat, kdo to udělá za mě. Určitě najdu možnost, jak se spolupodílet na nějaké prospěšné činnosti ve svém okolí.

Kníže se občas rád projížděl sám po svém panství. Měl rád svého koně, čerstvý vzduch mu dělal dobře a občas se i dozvěděl něco zajímavého. Na kraji cesty míjel starého muže. Sázel okolo cesty třešňovou alej. Kníže ho chvíli sledoval a pak se ho zeptal. „Proč to děláš? Vždyť se jen těžko dožiješ zralých plodů na těchhle stromech.“ „Milostpane,“ odpověděl stařeček, „já si už užil třešní dost, protože jiní je pro mne zasázeli. Nedělám to proto, abych sklízel, ale abych udělal ostatním radost a taky proto, že alej okolo cesty prostě patří…“

Seženu ověřené a ne všeobecně známé informace o nějaké aktuální události v naší obci (například o plánované veřejné investici, kulturním festivalu, diskusi o budoucí podobě obce apod.).
Najdu v územním plánu, jaká pravidla musí dodržet stavba na pozemcích, kde bydlím a kde máme klubovnu.
Vedu táborovou službu, stavbu nějaké táborové stavby nebo jiný projekt podobného rozsahu.
Vím, jaká práva, povinnosti a odpovědnost budu mít, až mi bude 15 let a dostanu občanský průkaz.
Vytvoříme spolu s družinou seznam toho, co je v okolí klubovny problematické a co by se mělo nebo mohlo zlepšit. Alespoň jednu věc z toho uskutečníme, nebo zjistíme, kdo je oprávněný s tím něco udělat, a své nápady mu předáme.

Pokud si chci poradit v občanském životě, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Propojený svět

Dnešní svět je složitý a není lehké se v něm vyznat. Je propojen třeba telekomunikační sítí nebo silnými vazbami mezinárodního obchodu, a tak mohu svými skutky škodit tady i pomáhat na druhém konci zeměkoule. I když nemůžu pochopit všechny vazby, příčiny a důsledky v dění kolem sebe, snažím se o to, protože provázanost celého světa mi také dává naději, že i malý dobrý skutek může pomoci a změnit věci k lepšímu.

A není to, že všechno souvisí se vším, jenom taková líbivá průpovídka?“ obrátil se učedník na mistra alchymistu. „Jak třeba já souvisím s nějakou trávou nebo mořem, které jsem nikdy neviděl?“ „Nejen že spolu souvisíte, jsou dokonce tvojí součástí, a naopak. Tráva je potravou zvířat, a ty jsou pak potravou tvojí, krev, která ti teče v žilách, byla kdysi deštěm i vodou oceánu. Až se přestaneš zajímat o průpovídky a začneš postupně po jednom promýšlet pavučinu vazeb a vztahů, které říkáme svět, začneš poznávat tajemství alchymie.“

Nějakým způsobem (scénka, plakát, myšlenková mapa, „vědecká“ přednáška…) znázorním, jaké všechny profese jsou třeba na to, aby se postavil dům a aby se udržel v provozu.
Vymyslím a nějak ztvárním, jak by vypadal můj běžný den, kdyby nebyly automobily (pozor, automobily nevozí pouze lidi, vezmi v úvahu bezpečnost na ulicích, dovoz zboží atd.).
Srovnám ceny tří výrobků se značkou Fair Trade s podobným zbožím v běžném obchodě. U všech výrobků zjistím, odkud pochází, a zdůvodním, proč je cena u Fair Trade výrobků taková, jaká je.
S družinou najdeme v médiích 3 příklady toho, jak celebrity a firmy nesmyslně pomáhají a vymyslíme návrh, jak by mohly pomáhat lépe.
Zjistím, ve kterých zemích je zneužívána dětská práce.

Pokud se chci vyznat v dnešním propojeném světě, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Různost světa

Na světě žije šest miliard lidí. Každý z nich je jiný, každý žije svůj život trochu jinak, ale všichni jsou součástí naší společnosti. I já se liším od svých kamarádů, třeba jen tím, co umím, že mám jiné koníčky nebo poslouchám jinou hudbu.Vím, že každý člověk má svoji cenu, ať je starý, handicapovaný, nebo vyznává jiné hodnoty než já. Neurážím ho a neposmívám se mu. Nestraním se nových lidí, kteří přicházejí do kolektivu, a ochotně jim pomohu, pokud to potřebují. Zajímají mě lidé jiných kultur – sháním si o jiných kulturách informace, abych pak věděl, jak se chovat, když se s nimi setkám.

Skupinka vyslanců, která dorazila ke královskému dvoru, vzbudila spoustu zvědavých otázek. Nebylo se čemu divit, všichni měli tmavou pleť, mluvili mezi sebou podivným jazykem a navíc přijeli na zvířatech, která se koňům podobala jen vzdáleně. Jeden z nich naštěstí mluvil docela obstojně jazykem království. Ten teď rozmlouval s králem. Vyprávění cizinců naslouchal i starý králův rádce, který si potom stěžoval přátelům: „No kam ten svět spěje. Představte si, že v prý té zemi jedí skoro pořád takové divné koule, co rostou pod zemí. Říkají tomu bandory nebo brambory nebo tak nějak. Taková podivnost se u nás nikdy neuchytí…“

Vyberu si jednu z následujících věcí: navštívím přednášku cestovatele přečtu si cestopis nebo beletrii, kterou napsal zahraniční autor o životě ve své zemi přečtu si legendy či náboženské texty jiných národů.
Navštívím výstavu týkající se jiné kultury nebo jiné doby.
Začnu si psát e-maily nebo dopisy s vrstevníkem ze zahraničí a zjistím něco zajímavého o jeho zemi.
Zjistím, jak tři různá světová náboženství slaví svůj nejvýznamnější svátek.

Pokud chci porozumět dnešnímu různorodému světu, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Příběhy našeho světa

Nežijeme život jako stránku učebnice, rozdělený na letopočty, poučky a čísla. Ani v historii lidé nepsali dějiny, ale prostě žili své příběhy. Pokud se na minulost dokážu takto dívat, přestane být jen sbírkou letopočtů, ale mohu v ní hledat zajímavosti, odpovědi na otázky, proč jsem, jaký jsem, i poučení pro dnešek. Chápání příběhů jiných lidí i jiných společností mne může vést k tomu, že jim lépe porozumím.

Karavana odpočívala a cestující využívali příjemné chvilky ve stínu k osvěžení těla i ducha. „Jak to děláš, že se dokážeš vždycky s každým dohodnout?“ zeptali se přátelé úspěšného kupce z karavany. „To je jednoduché, rád se o to s vámi podělím. Jako malý kluk jsem obsluhoval v krčmě v přístavu. Scházeli se tam lidé z nejrůznějších zemí, šla mi z nich hlava kolem. A jaké vyprávěli příběhy! Rád jsem je poslouchal – a díky tomu jsem postupně začal chápat jejich uvažování. Zjistil jsem, že čin, který se zdá podivný, může být z jiného úhlu pohledu rozumný a pochopitelný. Proto i teď, když s někým jednám, se snažím porozumět jeho životnímu příběhu. Pamatujte, přátelé, tajemství úspěchu je umět se podívat na svět očima druhých!“

Vysvětlím nováčkovi vznik a význam lilie a jednoho dalšího symbolu.
Postavíme s družinou model historické stavby v regionu (např. kostel, pevnost, hrad, ale i stará stodola, pěchotní srub…).
Zjistím, jak žila moje rodina za války.
Zorganizuji pro svou družinu nebo oddíl návštěvu tradiční akce v regionu (historické trhy, festival…).
Vyberu si v okolí svého bydliště nějakou drobnou památku (např. boží muka, pomník, hraniční kámen, zastavení poutní nebo křížové cesty, kapličku) a zjistím o ní, kdy, jak a proč vznikla.
Vyberu si v okolí svého bydliště nějakou zajímavou stavbu (např. rozhledna, naučná stezka) a zjistím o ní, kdy, jak a proč vznikla.
Najdu v nějakém historickém příběhu poučení pro svůj praktický život.

Pokud chci porozumět příběhům našeho světa, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Pobyt v přírodě

Za normálních podmínek se v přírodě pohybuji suverénně, je to pro mě malá násobilka. Troufám si i na náročnější situace, jen tak něco mi nedokáže zkazit dobrý pocit. Umím se na cestách přírodou i postarat o ostatní a být jim dobrým průvodcem.

Hraničářka se neodvažovala ani nahlas dýchat, aby si jí náhodou nevšimli. Oddechla si až tehdy, když už hlasy kroků zanikly někde v dálce. Měla za úkol strávit tři dny a tři noci v lese, aniž ji někdo uviděl, a teď měla docela namále. Ale všechno dobře dopadlo a ona může pokračovat ve zkoušce, která má ukázat, zda je již připravena dobře vykonávat svoje povolání. První den to bylo těžké, měla s sebou jen nůž a musela si obstarat jídlo i místo na spaní. Ale zvládla to a teď už si zbývající dny klidu uprostřed přírody užívala.

Na místě s rozhledem najdu své stanoviště na mapě a podle mapy popíšu okolí (názvy kopců, vesnic...).
Navštívím chráněné území, které ještě neznám. Vím, jak se v tomto území mám chovat, a budu se podle toho řídit.
Na školním výletě nebo na výletě s kamarády pomůžu ostatním se zabalením batohu, s výběrem místa pro stanování a s postavením stanu.
Na táboře připravím a řídím budování jedné společné táborové stavby.
Podle mapy, knih apod. najdu v okolní krajině tři (nebo více) zajímavých míst (rozhledny, hrady, hory, kostely, studánky...). Tato místa postupně navštívím. Na schůzce o nich budu vyprávět družině nebo připravím pro družinu výpravu na jedno vybrané místo.

Pokud chci lépe zvládat pobyt v přírodě, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Vnímání přírody

Příroda má své příběhy, svou krásu, svou zajímavost. Já příběhy objevuji, snažím se jim porozumět a umět je vypravovat. Učím se vnímat krásu přírody a vidět její rozmanitost. Stejně jako můžu mít rád člověka teprve tehdy, když ho nějakou dobu znám a rozumím mu, mohu přírodu opravdu milovat a může mi na ní záležet, až když o ní vím co nejvíce a zažiji v ní krásné okamžiky.

Byl už několikátý týden na cestě. Jeho tělo ho už téměř neposlouchalo, byl slabý a vyhládlý. Znaveně minul hraniční kámen, na kterém už jako chlapec tak často sedával. Ale to bylo tak dávno, jako v nějakém vybledlém snu. Najednou však ucítil známou silnou vůni. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil, co to je to kvetla lipová alej ke kostelíku za jeho vsí. Chodíval tudy co týden se svými kamarády, vedl si tudy svoji vyvolenou, spolu později nesli v náručí malého Honzíka a potom Jakuba. To všechno mu rychle problesklo hlavou. Vůně mu proběhla celým tělem a vlila do jeho unavených svalů novou sílu. Vracel se domů.

Zjistím informace o historii místa a krajiny, kde často pobývám (město nebo vesnice, kde bydlím, tábor, chalupa, hory). Získané informace si zaznamenám a podělím se o ně s družinou, rodiči apod.
Vyberu a přečtu si alespoň jednu celou knihu příběhů o přírodě nebo krajině (např. od Setona, Nevrlého).
Na táboře nebo na vícedenní výpravě se s družinou vydáme na krátkou samostatnou cestu. Poté připravíme pro ostatní zprávu o naší cestě tak, aby při jejím vnímání použili všech pět smyslů. Pro přípravu zprávy využijeme vše, co jsme po cestě našli a posbírali.

Pokud chci lépe vnímat přírodu, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Poznávání přírody

V mém okolí v přírodě žijí milióny organismů. Každý má svou roli, své nezastupitelné místo, a dohromady tvoří důmyslně propojený celek se složitými vztahy. Snažím se poznávat různé organismy v přírodě a rozumět jejich vzájemným vztahům a přírodním zákonitostem. To mi pomůže při běžném rozhodování, protože řada věcí platí nejen pro zvířata a rostliny, ale i pro nás. Nerad bych z neznalosti škodil.

„Ale já jsem chtěl jenom pomoct,“ vzlykal zahradnický učeň nad usychajícími rostlinami. „Já to myslel dobře!“ „Chlapče, já ti věřím,“ pokývala hlavou zkušená zahradnice, „ale to vůbec nic nemění na tom, že tyhle rostliny jsou zvyklé na chudou půdu, a tím, žes je tak bohatě pohnojil, jsi je zničil. Ale snad alespoň některé zachrání, když je přesadíme. Příště se ale koukej poučit, než něco uděláš, ať s dobrými úmysly nepácháš škodu.“

Na výpravách, na táboře, v okolí domova nebo na chalupě najdu a naučím se poznávat nové druhy rostlin, živočichů nebo hub. Počet určím předem po poradě s vůdcem/vůdkyní nebo jiným vhodným hodnotitelem.
Vyberu si jednu událost, která může poškodit přírodu nebo krajinu (např. povodně, požár, větrná kalamita, přemnožení kůrovce, eroze, znečištění...). Na výpravě pak pozoruji okolní přírodu z hlediska vybrané události a posoudím, jak je okolní příroda a krajina vůči ní odolná a proč.
Na výpravě postupně najdu houbu, několik rostlin, bezobratlých (brouků, červů...) a jiných drobných zvířat a určím, co asi žerou, co potřebují k životu, kdo je žere, jaká je jejich role v síti přírodních vztahů a své poznatky představím družině.
S družinou se aktivně zúčastníme přírodovědné exkurze (např. exkurze pořádané ČSOP, ekologickým centrem nebo „Kytičky“ pořádané Ekologickým odborem Junáka...).

Pokud chci lépe poznat přírodu, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Hodnota přírody

Jsme jedné krve, ty a já. Všechny rostliny, zvířata i ostatní organismy žijí stejný život jako já, jsou živí stejně, jako jsem živý já a ostatní lidé. Jsme součástí dobrodružství života na téhle planetě, a proto nemám právo ho ničit a zabíjet. Život je dobrý a krásný a já se učím hledat krásu v přírodě a rozumět její hodnotě.

Ještě jednou zkontrolovala zásobu dřeva, kterým byla chalupa doslova obložena, a šla se podívat, jestli jsou všechny sklizené potraviny pečlivě uskladněné. Spokojena se vším se vydala obhlédnout pole. Cítila ve vzduchu, že zima už je blízko. Možná několik dní a začne sněžit. Věděla, že je připravena na zimu i na jarní setbu. V duchu děkovala za dary přírody, které jí umožní poklidně přežít další rok, že na jejích polích vyrostlo dost jídla na to, aby uživila sebe i rodinu.

Na výpravě si budu všímat zásahů člověka do krajiny a ukážu ostatním aspoň jeden příklad vhodného a jeden příklad nevhodného zásahu. Vysvětlím, proč je popsaný zásah vhodný nebo nevhodný.
Vysvětlím družině, jaký je rozdíl mezi životem zvířat v přirozeném chovu (např. slepice na dvorku nebo kráva na pastvině) a ve velkochovu.
Vymyslím návrh přírodní rezervace na nějakém místě, které znám. Vysvětlím, proč by toto místo mohlo být vhodné jako rezervace, v čem je jeho hodnota.
Najdu místo, kde podle mého názoru člověk pozitivně ovlivnil vývoj přírody a krajiny (soustava rybníků, krajinářské úpravy, zahrada nebo park...). Vysvětlím družině, v čem vidím přínos lidských zásahů do této krajiny.

Pokud si chci lépe uvědomit, jakou hodnotu má příroda, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Šetrné chování

Naše každodenní chování ovlivňuje přírodu. Z přírody pochází jídlo, které jíme, energie, kterou topíme, svítíme a která pohání naše auta, suroviny, z nichž se vyrábí věci, které používáme – prostě všechno. A vše, co nepotřebujeme, vracíme do přírody– jako odpad na skládku, jako kouř z komína při spalování, jako znečištění. Snažím se porozumět, jaké dopady má moje chování na přírodu, a chovat se k přírodě co nejšetrněji – šetřit energií, surovinami, neplýtvat, nevytvářet zbytečný odpad, a ten, který vytvořím, třídit.

Ležela u ohně a fascinovaně se dívala do plamenů. Vždycky jí přišlo úžasné, jak se z kusu dřeva stane něco, co má takovou moc. Teplo a světlo. Oheň bylo to nejdůležitější, co cestovatelka jako ona měla. Najednou muž, který se k ní přidal na cestě a se kterým putovala už pár dní, vstal, vzal plnou náruč dřeva a chtěl ji hodit do plamenů. Zarazila ho, bylo zbytečné pálit tolik dřeva, a navíc by plameny plašily okolní zvěř. Místo toho vzala kus dřeva a upravila větve v ohni tak, aby hořely dál.

Jeden celý den si budu zapisovat, co všechno jsem spotřeboval, použil, snědl (jídlo, oblečení, boty, voda, mýdlo, zubní pasta...). Pak u čtyř typově různých věcí (např. jeden kus oblečení, jeden elektrický přístroj atd.) vypátrám, z jakých přírodních zdrojů se získává.
Vysvětlím nováčkovi (nebo spolužákovi, rodičům, prarodičům, sousedovi), jakým způsobem se třídí odpad a proč je lepší třídit odpad, než vyhazovat všechno do jedné popelnice.
Zjistím, kde nejblíže mohu koupit základní potraviny se značkou „produkt ekologického zemědělství“ (jogurt, pečivo, sýr, mléko, sušenky, čaj, zeleninu…).
Vyhledám zdroje, ze kterých mohu získat starší obnošené oblečení (secondhand, rodiče a prarodiče…). Pokud je to potřeba, toto oblečení si upravím tak, abych jej mohl nosit. S družinou poté pro ostatní uspořádáme módní přehlídku, kde v každém modelu bude alespoň jeden takto upravený kus oblečení.
Pokud tomu tak zatím není, zavedeme s družinou třídění odpadu v klubovně.
Pokud je možné jezdit do klubovny na kole, upravíme s družinou klubovnu nebo její okolí tak, aby bylo kola kde bezpečně uskladnit.

Pokud se chci šetrně a zodpovědně chovat k přírodě, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Můj začátek

Stezku je možné začít plnit od jakéhokoliv stupně, na jehož úrovni se nacházíš. Pokud tedy začínáš až na této cestě a nemáš za sebou předcházející stupeň, je nutné splnit tento rozdílový bod. Je v něm obsaženo to nejdůležitější z předchozích stupňů, co by tě nemělo minout. Tento bod se neplní, pokud navazuješ na předcházející stupeň.

Předvedu zásady život zachraňujících úkonů: masáž srdce, umělé dýchání, zastavení krvácení.
Vím, proč je důležité umět odpouštět druhým i sobě, a také odpouštět druhým i sobě dokážu.
Přemýšlím o tom, co to znamená „žít skautsky“, a snažím se tak žít i mimo oddíl.
Pokusím se zjistit, v jakých situacích druhé lidi nejčastěji špatně chápu a čím je to způsobené.

Výzva, která na mě čeká, až projdu tuto cestu

Pokud jsi dorazil/a až na konec tohoto stupně, tedy na konec Cesty Vzduchu, máš možnost pokusit se o splnění následující výzvy:

Tři orlí pera

Dokážeš vydržet celý jeden den mlčet, celý den ovládat svůj hlad a nakonec celý den strávit o samotě, aniž by tě kdokoliv viděl? Výzva se plní na táboře a každá část trvá 24 hodin. Na každou část jsou maximálně 3 pokusy na jednom táboře. O získání zkoušky je možné pokusit se nejvíce na 2 táborech.

Oddílová výzva

Oddíl si může vytvořit novou nebo upravenou výzvu.

Výzva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

byla splněna dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Podpis. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Nezapomeň na výzvu, kterou můžeš podstoupit před splněním této cesty Pokud jsi splnil/a všechny podmínky předcházejícího stupně, tedy Cesty Vody, můžeš se pokusit o překonání jedné z následujících výzev, jejichž popis najdeš v sešitu Cesta Vody:

• Výsadek

• Noční návrat

Pár slov pro rádce a vedoucí

• Tato stezka, která má být průvodcem a pomocníkem v osobním rozvoji skautů a skautek ve věku 11–15 let, byla vydána jako součást projektu „Nový program“. Předcházelo jí téměř dvouleté vytváření a testování.

• Celý komplet stezky pro skautský věk se skládá ze čtyř stupňů (čtyři sešitky včetně nášivek), Nováčka (příručka pro nové členy) a skautské karetní hry Sacculus. Více informací naleznete na www.skaut.cz/novyprogram.

• Ke stezce je k dispozici neustále rozšiřovaná rozsáhlá metodika, jak stezku v oddíle zavést a používat, včetně velkého množství inspirativních nápadů a návodů. Naleznete v ní vazbu stezky na výchovné cíle a inspiraci k aktivitám pro oddílovou činnost podle nové stezky.

• Jednotlivé součásti metodiky i stezky je možné zakoupit v TDC (www.skaut.cz/obchod) a dalších skautských prodejnách.

• Stezku je možné upravit pro oddílové podmínky. Bližší informace a návod jsou uvedeny v metodice Jak pracovat se stezkou.

• Připomínky ke stezce, které bude možné zohlednit v dalším vydání, můžete zasílat na e-mailovou adresu novyprogram@skaut.cz.

Otázky k zamyšlení nad splněním aktivity

• Jak přesně probíhalo moje plnění aktivity? (To pro připomenutí,pokud už utekla nějaká ta chvilka od doby, co aktivita začala.)

• Jak se mi to povedlo a proč?

• Pokud se mi to nepovedlo, co je podle mne důvodem, že to dopadlo špatně? Pokud se mi to povedlo, co je důvodem úspěchu?

• Jak jsem se poučil/a, co bych příště udělal/a jinak, lépe? Kde a kdy v budoucnu využiji, co jsem se naučil/a?

Jak si splnit více bodů stezky naráz

Jednoduše. Zkus udělat nějaký projekt, který bude obsahovat více bodů stezky. Můžeš si tak jednou větší aktivitou splnit více úkolů do stezky. Zde máš jeden příklad, jak to může vypadat:

Výprava nebo výlet

Jako takový malý projekt je možné například zorganizovat pro družinu nebo rodinu výlet.

K tomu je potřeba vymyslet, kam se půjde, naplánovat cestu a spojení, podívat se na něco zajímavého a mnohé další.

Jaké aktivity ze stezky si můžeš splnit například takovou jednodenní výpravou?

• Na internetu vyhledám nejvhodnější vlakové nebo autobusové spojení na výpravu a zpět (Praktický život)

• Najdu informace k výpravě, rodinnému výletu apod. a naplánuji ho (Hledání řešení)

• Na místě s rozhledem najdu své stanoviště na mapě a podle mapy popíšu okolí (Pobyt v přírodě)

• Navštívím chráněné území, které ještě neznám (Pobyt v přírodě)

• Na výpravě si budu všímat zásahů člověka do krajiny (Hodnota přírody)

Kam bude pokračovat moje putování

Podařilo se ti dokončit Cestu Vzduchu. Gratulujeme. Tento konec zároveň přináší začátek něčeho nového, začátek dalšího stupně skautské stezky. Abys úspěšně poznal/a všechny živly našeho světa a byls/bylas tak připraven/a na vše, co tě může v životě potkat, čeká tě setkání s dalším elementem – Ohněm. Vydáš se na Cestu Ohně, která je zase o kousek náročnější než to, co máš za sebou. To ale nevadí, protože i ty se postupně zlepšuješ a určitě to s trochou odhodlání zvládneš.

Ukazatel mojí cesty

Nezapomeň při svém putování na svůj skautský slib a zákon. Povedou tě vždy dobrým směrem, byť to nebude cesta jednoduchá.

Skautský slib

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:

sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,

plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,

duší i tělem být připraven/a pomáhat vlasti i bližním.

(K tomu mi dopomáhej Bůh.)

Skautský zákon

Cesta Vzduchu je součástí nové stezky pro skauty a skautky. Pomocí aktivit a úkolů ti pomůže projít všemi oblastmi, které bys měl/a ovládat a pomůže ti tak být lepším. Stezka povede dobrodružným světem čtyř živlů – Země, Vody, Vzduchu a Ohně. Budeš tímto světem procházet jako jedna z mnoha postav, podle vlastního výběru. Na cestě tě bude čekat spousta překážek a úskalí, ale ty si určitě dokážeš poradit a jen tak se nevzdáš. Navíc na to nebudeš sám/sama, pomohou ti všichni ve tvém oddíle i mimo něj – od kamarádů, přes rádce a vedoucího, až po členy tvojí rodiny.